SRHOLCOVÁ, B. Zhášení fluorescence ve studiu agregačního chování koloidů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2010.

Posudky

Posudek vedoucího

Pekař, Miloslav

Diplomantka pracovala samostatně a svědomitě, k jejímu přístupu nemám žádné připomínky.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A
Studium literatury a její zpracování A
Využití poznatků z literatury A
Kvalita zpracování výsledků A
Interpretace výsledků, jejich diskuse A
Závěry práce a jejich formulace A
Využívání konzultací při řešení práce A
Celkový přístup k řešení úkolů A
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Hrdina,, Radim

Předložená diplomová práce se zabývá zkoumáním agregátů hyaluronanu sodného s tenzidy, kde pomocí fluorescenční spektroskopie byly stanoveny kritické micelární koncentrace (CMC) a agregační číslo (Nagg) a ze získaných hodnot se hodnotil vliv hyaluronanu na tvorbu těchto agregátů. Nejprve k formální stránce. Předložená práce je napsána pěkně s hezkou grafickou úpravou. V práci jsem nalezl pouze jednu gramatickou chybu ve slově "vyplývá" (strana 42 a 61). Co se týče názvosloví, znak atomu, na kterém je navázána nějaká skupina se musí psát Italikou, takže D-N-acetylglukosamin (str. 14), N,N-diethylanilin (str. 25). V rešeršní části je překlad do češtiny příliš otrocký. Např. "osamostatnění nového glykosaminoglykanu" (str. 14), "podstoupit rotaci" (str. 19). Následující věty jsou nesrozumitelné (str. 23). "Pro rozlišení statického a dynamického zhášení je nejvhodnější metoda měření fluorescence po celou dobu života." a "Komplexní fluorofory jsou nefluorescentní a jediný pozorovaný fluorescein je z nekomplexního fluoroforu.". Podobně některé výrazy jsou zkomoleny doslovným překladem: vysílání energie/fotonu místo emise energie, nábojový transport místo přenos náboje, vibrační režimy místo vibrační stavy, přenos excitované energie místo přenos excitační energie, deexcitace místo deaktivace, nefluorescenční/nefluorescentní komplex místo nefluoreskující komplex, rychlejší rozptyl místo větší rychlost difuse, rozptylově řízené procesy místo procesy řízené rychlostí difuse, region spektrálního překrytí místo oblast spektrálního překryvu. Na téže straně 23 znak pro rovnovážnou reakci se nesmí použít. Tento znak je pro označení ekvivalence rezonančních struktur. Co se týče obrázků a tabulek, ty musí být tzv. samonosné. Takže na obrázku 16, 17 a 18 chybí údaj o koncentraci pyrenu (rovněž tak u obrázků v Diskuzi). A u obrázku 17, kde získané údaje se použijí pro získání korigovaných fluorescenčních spekter, není jasné, jestli v měřeném roztoku pyren byl, nebo nebyl. U obrázků, kde jsou fluorescenční spektra, by rovněž měla být uvedena vlnová délka excitace. Uhelný matematický vztah, který byl použit pro vyhodnocení kritické micelární koncentrace je ztracen v experimentální části v odstavci 4.4 v jednom řádku rov. 32 a komentář k němu je velmi skromný. Větší pozornost by zasloužil komentář kolem chování emisního spektra pyrenu v mikroheterogenních systémech. Zmínka o něm spolu s referencí je v odstavci 2.2.1 vzdálena ca 25 stran od výsledné rovnice 32. Druhá část, pro práci zcela základního matematického aparátu, je umístěna správně do teoretické části ale až na jeho konci v odstavci 2.6 v rovnici 28 a 29 s velmi úsporným komentářem. Naštěstí, a to je dobře, zde nechybí reference. Autorka ve své práci použila jako zhášeč fluorescence elementární jod. Jeho absorpční spektrum se překrývá s absorpčním spektrem pyrenu a tím zeslabuje pozorovanou emisi pyrenu (absorbuje excitační záření při měření fluorescence). Velkou důležitost pro správné vyhodnocení výsledků měření fluorescence mělo tedy použití korekce pozorované emise. Matematický aparát použitý pro tento účel je až v experimentální části v rovnici 33 a není k němu žádná reference ani odvození. Naproti tomu byly do teoretické části vloženy odstavce, které s tématem souvisí jen vzdáleně (elektron transfer, proton transfer) nebo vůbec (stanovení disociačního exponentu kyseliny v excitovaném stavu pomocí Forsterova cyklu). Experimentální část dobře popisuje použité techniky a přípravu vzorků. Obrázky 14 - 18 nepatří do Experimentální části ale do výsledků. Výsledky a diskuse podávají přesvědčivou formou na rozsáhlém souboru experimentálních dat evidenci o použitelnosti navrhované metodiky. Těžiště práce spočívá v kvalitní literární rešerši, pečlivě provedené experimentální práci a korektním vyhodnocení naměřených dat. Získané výsledky jsou zpracovány přehledně do tabulek a grafů a v diskusi je provedena jejich logická interpretace. A nyní k vlastnímu obsahu. V Abstraktu se píše, že byla použita tři různá rozpouštědla. Ve skutečnosti se ale stále jednalo o vodu. V kapitole Tenzidy (str. 11) se hovoří o tom, že polární skupinou je skupina -SO3H a -COOH. Zde ale musí mít autorka na paměti, že tyto povrchově aktivní látky (surfaktanty) jsou při výrobě neutralizovány, takže ve skutečnosti se jedná o sodné sole. Kdyby tomu tak nebylo, pak by jejich přídavek do systému měnil pH, což by mělo dalekosáhlé důsledky. Ostatně v Obrázku 1 jsou struktury nakresleny správně. V kapitole Pyren (str. 13) chybí absorpční a fluorescenční spektrum pyrenu, protože dále v práci jsou tato spektra diskutována. Rovněž chybí spektra excimeru a výklad, za jakých podmínek excimer pyrenu vzniká. V Teoretické části se na straně 14 píše, že "hyaluronan existuje v živém organismu ve formě polyamidu a ne ve formě kyseliny". O řádek dále je to již správně. Z výkladu jsem nepochopil rovnici 33. Můžete v diskuzi při obhajobě uvést referenci a nebo na základě jaké úvahy byl odvozen korekční vztah v rovnici 33? Pro korektní měření fluorescenčních spekter pyrenu je nutno aby jeho absorbance v oblasti excitace (335 nm) byla menší 0,1. Můžete uvést, jaká tato hodnota byla ve vašem případě? Na závěr konstatuji, že diplomantka prokázala schopnost samostatné experimentální práce, zpracování výsledků a jejich logické interpretace. Proto doporučuji tuto její diplomovou práci přijmout k obhajobě a hodnotím ji známkou "výborně".

Navrhovaná známka
A

eVSKP id 23915