Fenomenologie dotyku a touhy

Abstract

Zátiší vznikají na základě interakcí vztahujících se k určité situaci, místu a prožitku. Jsou složena z předmětů, které se na daném místě nacházely. A to jak z mých vlastních, tak vypůjčených nebo darovaných mými „společníky“. Reflektují čas, vzpomínku. Jsou fyzickou připomínkou prožitku. Zátiší jsou manipulovaná, inscenovaná, skládají se z různých artefaktů, jež jsou symbolickým nositelem skutečnosti, jež jim předcházela. Obrazy mohou působit na vnímání emocí spojených s pojetím krásy, pomíjivosti, úpadku, evokovat pocit práznoty, reflektovat čas – nevratný moment. Fotografie zobrazují banální, všední předměty, často tak samozřejmé a opomíjené. Co po nás zůstává ... Co přetrvává...Co odejde...Co je pryč... Podobné scénáře získávají různé významy, hledání toho, co je již nepřítomné.

Still life arise from interactions related to a particular situation, location and experience. They are composed of objects that are located on a given place, of my own and borrowed or donated by my "partners". Reflect the time memory. They are a physical reminder of the experience. Still Life is manipulated, staged, composed of various artifacts that are symbolic bearer of facts that preceded them, Images may affect the perception of emotions associated with the concept of beauty, transience, decay, evoking a feeling of emptiness, to reflect the time - an irreversible momentum. Photos show a banal, everyday objects, often so obvious and neglected, What remains for us ... What remains ... What goes around ... What is gone ... Similar scenarios acquire different meanings, finding what is already absent,