Akumulační zásobníky v otopných systémech

Železná, Karolína

Accumulation tanks in heating systems

Grade

Altmetrics

Metadata

Show full item record

Abstract

Diplomová práce se zabývá akumulačními zásobníky v otopných systémech. První část představuje problematiku akumulace tepla a typy akumulačních zásobníků. Druhá část popisuje dvě konkrétní varianty vytápění objektu penzionu a restaurace s využitím akumulačních nádob v otopném systému. Jako zdroj tepla je v jedné variantě navržen plynový kondenzační kotel a ve druhé variantě kotel na pelety. Třetí část pojednává o experimentálním měření, které porovnává akumulační nádobu s vestavbou pro lepší rozvrstvení otopné vody a akumulační nádobu bez vestavby.

The subject of the diploma thesis is accumulation tanks in heating systems. The first part introduces the topic of thermal energy storage and types of accumulation tanks. The second part describes two specific options of heating the building of the boarding house and the restaurant with the use of storage tanks in the heating system. A gas condensing boiler is designed as a heat source in one variant and a pellet boiler in the other variant. The third part deals with experimental measurements, in which the accumulation tank with the installation for better stratification of hot water and the accumulation tank without the installation are compared.

Language

čeština (Czech)

Study brunch

Pozemní stavby

Composition of Committee

prof. Ing. Karel Kabele, CSc. - předseda, doc. Ing. Petr Horák, Ph.D. - místopředseda, Ing. Olga Šmídová - tajemník, Ing. Marian Formánek, Ph.D. - člen, Ing. Ervín Dohnálek - člen, Ing. Sylva Bantová, Ph.D. - člen, Ing. Lucie Horká - člen, Ing. Petr Blasinski, Ph.D. - člen, Ing. Jan Topič, Ph.D. - člen,

Process of defence

Studentka nejprve představila svou práci formou prezentace v PowerPointu, kde popsala akumulační zásobníky v otopných soustavách. Vyjádřila se k připomínkám oponenta a odpovídala na připomínky členů komise. 1. Objasněte výhody či nevýhody zapojení akumulační nádoby do okruhu vytápění ve variantě A (vytápění plynovým kotlem) 2. Měly obě akumulační nádoby stejný nebo alespoň podobný součinitel prostupu tepla pláětě (druh materiálu zásobníku a jeho tl.)? Jaký vliv na výsledek experimenty (obecně) by byl, kdyby každý zásobník měl jinou tloušťku stěny, popř. by byl z jiného materiálu? 3. Dle obr. 48 a 50 to vypadá, že jedna nádoba byla s tepelnou izolací a druhá bez tepelné izolace. Byly oba zásobníky opatřeny tepelnou izolací se stejnými parametry nebo byly měřeny bez tepelné izolace? 4. Jak si diplomantka vysvětluje teplotní rozdíl až 5 K mezi měřením termovizí a pomocí teplotního čidla v dolní části zásobníku (str-109, graf 1)? Podobný rozdíl teplot mezi termovizí a teplotním čidlem pro stejný měřící bod je patrný na více grafech. 5. Jaký je význam měření rozložení teplot po výšce zásobníku ve vztahu k účinnosti akumulace? Dalo by se např. plně ohřát zásobník a pak při současném ohřevu a odběru změřit na straně odběru tepla průtok Q'p a teploty t'p a t'v a na základě jejich porovnání s teplotami tp, tv a průtokem Qv od kotle stanovit účinnost akumulace? Studentka výborně reagovala a zaujala stanoviska ke všem připomínkám k předložené diplomové práci od oponenta i členů komise.

Result of the defence

práce byla úspěšně obhájena

Persistent identifier

http://hdl.handle.net/11012/196232

Source

ŽELEZNÁ, K. Akumulační zásobníky v otopných systémech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta stavební. .

Collections

2020 [796]