Město, moře, kuře, stavení: Teoretický rámec a obsah výuky semináře Moderní vývoj a teorie urbanismu

Abstract

Město, moře, kuře, stavení. Lze moderní teorie urbanismu vyučovat dle zavedených pravidel a vzorů? Jako při skloňování podstatných jmen rodu středního? Neměli bychom raději reflektovat současné přístupy a objevující se nové tendence? V příspěvku se věnuji novému semináři iniciovaném Ústavem navrhování V, vyučovaném v zimním semestru 2011/2012 mnou a kolegou Janem Kristkem pod odborným dohledem docenta Havliše. Seminář Moderní vývoj a teorie urbanismu nesl podtitul Město: růst, ideologie, moc a násilí. Jeho cílem bylo seznámit studenty s teorií našeho oboru, se vztahy mezi městy a technologií, ekonomikou a politikou, s různými přístupy k plánování měst, k ideologiím, k růstu měst a s jejich problémy od první průmyslové revoluce až do současnosti. Součástí výuky byla reflexe mezioborového diskurzu - studenti měli za úkol číst, pochopit a dále prezentovat texty odborníků zabývajících se městem, z oborů sociologie, ekonomie, geografie, filozofie, urbánní antropologie či kulturní etnografie. Naším hlavním cílem bylo naučit studenty kriticky myslet, správně argumentovat, a nezávisle vyjadřovat svůj názor v otázkách teorie urbanismu bez ohledu na zavedené vzory. Můj příspěvek objasňuje teoretický rámec výuky, její konkrétní obsah a ponaučení ovlivňující zpracování mé vlastní dizertační práce. Metodiku semináře popisuje text kolegy Jana Kristka.

City, sea, chicken, house. Can we teach the modern theory of urbanism according to established rules and patterns? As we do it with noun declension neuter? Shouldn’t we rather reflect contemporary practices and new emerging tendencies? My paper describes a new seminar initiated by the Ústav navrhování V, taught in the winter term of 2011/1012 by my colleague Jan Kristek and myself and under the supervision of Karel Havliš. The seminar Modern Development and Theories of Urbanism carried a subtitle City: Growth, Ideology, Power and Violence. Its objective was to acquaint students with the theory of our field, the relations between cities and technology, economy and politics, with various approaches to urban planning, ideologies, urban growth and problems of cities since the first industrial revolution until today. Part of the course was a reflection of the interdisciplinary discourse - students had to read, understand and represent texts written by experts of different professional backgrounds, all dealing with cities: sociology, economics, geography, philosophy, urban anthropology or cultural ethnography. We aimed to teach students to think critically, argue correctly, and independently express their opinion in matters of urban planning theory, regardless of established patterns. My paper explains the theoretical framework of the seminar, its concrete content and affects on the processing of myown dissertation. My colleague Jan Kristek elaborates the methodology.