Klíčové kroky při tvorbě standardizace využití leteckých snímků (dálkového průzkumu země) pro potřeby forenzní ekotechniky: les a dřeviny

Abstract

Tématem příspěvku je popis zásadních kroků při používání obrazových dat dálkového průzkumu země jako podkladového materiálu při zjišťování skutečností potřebných pro vypracování znaleckého posudku v prostředí Forenzní ekotechniky: les a dřeviny (FEld). Při řešení otázek zadavatele posudku je nutné využívat všechny dostupné informace o zkoumaném objektu v souladu se systémovou analýzou nutnou k systémovému posuzování stavů a vazeb v prostředí FEld. Z toho vyplývá i nutnost použití dostupných obrazových dat. Obrazová data byla pro potřeby FEld rozdělena do tří kategorií: letecké snímky, data laserového skenování a družicové snímky s uvedením základních charakteristik. Dále bylo navrženo několik kroků pro získávání a vyhodnocování obrazových dat v procesu analyzování podkladových materiálů zkoumaného objektu. Hlavním problémem zůstává skutečnost, že tvorba a zpracování obrazových dat dálkového průzkumu země se dynamicky vyvíjí. Tímto se mění i podmínky, za kterých je možné tato data získávat od subjektů zabývajících se jejich zpracováním.

The description of key steps for remote sensing data usage as base data for forensic ecotechnique expert opinions is a topic of the article. In accordance with systematic methodology in forensic ecotechnique, all accessible information about an object of examination should be employed. It follows that remote sensing data usage for expert opinions working out in the field of Forensic ecotechnique: forest and trees is necessary. Remotely sensed data was divided into three categories: aerial photography, radar imaginary, and satellite data; all with basic characteristics. The main problem of the standardization of remotely sensed data usage is in its dynamic development which has an impact of conditions for obtaining the data from different subjects dealing with pictorial data processing.