Numerické modelování rozptylu laserového světla z drsných povrchů
Numerical simulation of the laser light scattering from rough surfaces
Author
Advisor
Ohlídal, MiloslavReferee
Klapetek, PetrGrade
BAltmetrics
Metadata
Show full item recordAbstract
Na základě Beckmannovy-Kirchhoffovy skalární teorie rozptylu elektromagnetického záření byl odvozen výraz pro komplexní amplitudu světelné vlny rozptýlené z drsného povrchu. Tento výsledek byl použit pro vytvoření numerického modelu rozptylu v programu Matlab. Pomocí programu Gwyddion byl vytvořen soubor digitálních snímků různých typů povrchů, pro které byla provedena numerická simulace rozptylu monochromatického světla. Numerický model byl ověřen a získané výsledky byly konfrontovány s experimentálními výsledky. A Matlab numerical model for scattering simulation was proposed based on the solution derived from the Beckmann-Kirchhoff scalar theory of scattering of electromagnetic waves from rough surfaces. A series of various synthetic surface samples were obtained using the open source software Gwyddion on which numerical simulations of scattering were carried out. The validity of this numerical model was tested and compared with experimental results.
Keywords
Rozptyl světla, numerická simulace, Beckmannova-Kirchhoffova teorie, drsný povrch., Light scattering, numerical simulation, Beckmann-Kirchhoff theory, rough surface.Language
čeština (Czech)Study brunch
Fyzikální inženýrství a nanotechnologieComposition of Committee
prof. RNDr. Tomáš Šikola, CSc. (předseda) prof. RNDr. Miroslav Liška, DrSc. (místopředseda) prof. RNDr. Bohumila Lencová, CSc. (člen) prof. RNDr. Jiří Komrska, CSc. (člen) prof. RNDr. Petr Dub, CSc. (člen) prof. RNDr. Radim Chmelík, Ph.D. (člen) prof. RNDr. Jiří Spousta, Ph.D. (člen) prof. RNDr. Eduard Schmidt, CSc. (člen) prof. RNDr. Pavel Zemánek, Ph.D. (člen) RNDr. Antonín Fejfar, CSc. (člen) doc. Ing. Radek Kalousek, Ph.D. (člen)Date of defence
2018-06-19Process of defence
Jaké záření používáte pro detekci rozptylu? Jaká je polarizace dopadajícího světla? Proč je možné považovat odrazivost za konstantní při různých polarizacích světla? Jaká musí být vlnová délka světla vzhledem k rozměru struktur na povrchu, aby bylo možné použít uvedenou metodu? Ve vztahu (1.1) jde o Fraunhoferovu nebo Fresnelovu difrakci?Result of the defence
práce byla úspěšně obhájenaPersistent identifier
http://hdl.handle.net/11012/83328Source
ŠULC, V. Numerické modelování rozptylu laserového světla z drsných povrchů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.Collections
- 2018 [485]