MALÍK, L. HIL model elektromechanického systému [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Cílem diplomové práce byla tvorba HIL modelu elektromechanického systému v systému CompactRIO v prostředí LabView. Zadání bylo původně koncipováno jako středně obtížné, protože se pro import fmu z jazyku Modelica do systému CompactRIO počítalo s využitím nástroje „LabVIEW support for FMI for Model Exchange“. Jak se při řešení diplomové práce ukázalo, import pomocí tohoto nástroje fungoval pouze pro přiložené vzorové fmu. Diplomant podnikl spoustu různých pokusů, aby dosáhl požadované funkčnosti, nicméně se mu tento úkol nezdařil ani pro velmi jednoduchý model sumátoru. Proto přistoupil k vytvoření importu po své vlastní ose. Tím se výrazným způsobem zvýšila složitost řešeného zadání, protože bylo nutné jít ve všech částech řešení mnohem hlouběji. Požadovaný import a jeho spuštění realizoval na nižší úrovni s použitím zdrojových kódů uložených ve fmu a s pomocí upraveného makefile souboru. Vygenerovanou instanci úspěšně spustil na použitém CompactRIO systému. Poté ji propojil s kódem připraveným pro FPGA. Výsledné spojení otestoval na zjednodušeném příkladu. Dá se předpokládat, že popsaným způsobem by bylo v budoucnu možné tyto jednoduché příklady rozšířit na komplikovanější, při kterých by běh HIL simulace dával nějaký konkrétnější smysl. Podrobnější práce v oblasti FPGA nebyla na základě doporučení vedoucího provedena, protože bloky pro emulaci vstupů a výstupů pro skutečnou HIL simulaci byly již dříve vytvořeny při řešení projektu CIDAM. Diplomant pracoval samostatně a průběžně. Konzultace využíval rozumně k prezentaci dosažených výsledků, popisu problémů a nástinu jejich možných řešení. Práce je poměrně rozsáhlá. Částečně je to způsobené požadavkem vedoucího práce, který chtěl zaznamenat podrobný popis úspěšných i neúspěšných cest pro případ, že by se na tomto tématu v budoucnu pokračovalo dál. Za zvážení možná stálo některé tyto popisy umístit do sekce příloh. Zvýšila by se tím čitelnost práce. Na textové části diplomové práce oceňuji velmi nízký počet gramatických chyb a překlepů, což svědčí o pečlivém přístupu diplomanta. Po formální stránce se dá vytknout nižší kvalita některých obrázků. Vypracovaná diplomová práce je napsána v logickém sledu a ukazuje splnění požadavků zadání. Při jejím vypracování student dle mého názoru prokázal velmi dobré inženýrské schopnosti. Navrhuji hodnocení B 87 bodů.
Diplomová práce HIL model elektromechanického systému o rozsahu 86 stran (od úvodu po závěr) a sedmi kapitol (včetně závěru), kterou vypracoval Bc. Lukáš Malík, se zabývá problematikou Implementací modelů elektromechanických systému na platformě NI CompactCrio za účelem HIL simulací v reálném čase. Zadání práce lze považovat za poměrně obtížné jak po stránce odborné, tak i časové. Časová náročnost se výrazně zvýšila tím, že nebylo možné použít původně plánovaný způsob vložení FMU modelu a student vytvořil a popsal své vlastní řešení. Zadání práce lze považovat za splněné. Prvnímu bodu zadání jsou věnovány kapitoly číslo jedna, dvě a tři. Druhému a třetímu bodu je věnována kapitola číslo čtyři. Čtvrtému bodu zadání je věnována kapitola číslo pět a pátému bodu pak kapitola číslo šest. Je třeba podotknout skutečnost, že autor narazil na problém s realizací čtvrtého bodu zadání „naimportujte vygenerované FMU do prostředí LabView RealTime“, ale navrhl a realizoval alternativní řešení (viz kapitola číslo pět), což lze brát jako velké pozitivum. V pátém bodu zadání bylo cílem propojit část FMU s LabView FPGA a propojení demonstrovat použitím existujících modelů elektrických motorů. Požadované propojení realizováno bylo, ale bylo demonstrováno pouze na jednoduchém modelu sumátoru. Tato skutečnost je v práci okomentována a lze usuzovat, že využití modelů elektrických motorů by bylo genericky proveditelné s využitím postupů popsaných v práci. Odborná stránka práce je na velmi dobré úrovni. Po grafické a textové stránce je práce taktéž na velmi dobré úrovni, ale s několika výhradami. Za drobnou slabinu lze pokládat kvalitu obrázků. Například strana 23 obrázek 1.4 a strana 39 obrázek 4.1. Oba obrázky mohly být pořízeny s vyšší kvalitou. Bohužel, čitelnost textů v obrázcích je špatná. Jako další příklad lze uvést obrázek 6.1 na straně 79. Další slabinou jsou některé rozsáhlé pasáže textu, které se zabývají například úpravou make souboru. Tyto části mohly být umístěny v přílohách práce a v textu mohl být uveden pouze odkaz na tyto přílohy. Na druhou stranu je nutné poukázat na pozitivní skutečnost, že autor v textu velmi detailně popisuje všechny takzvané „slepé uličky“, problémy a ihned popisuje jejich řešení. I přes drobné nedostatky převážně v grafické a obsahové části práce lze jednoznačně říci, že práce svědčí o inženýrských schopnostech autora a vzhledem k velmi dobré úrovni práce navrhuji hodnocení 84 B.
eVSKP id 111019