KRATOCHVILOVÁ, L. Hybridní pojiva s obsahem portlandského slinku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.
Studentka Lucie Kratochvilová se ve své bakalářské práci zabývala možnostmi přípravy alternativních pojiv na bázi by-passových odprašků a p-slinku. Při řešení své bakalářské práce provedla studentka relativně velké množství experimentů a testů. Dosažené výsledky jsou kvalitně zpracovány a vhodně komentovány. Teoretická část je v dobrá kvalitě s dostatečným množstvím citovaných zdrojů. Cíle práce byly splněny a závěry jsou formulovány správně a srozumitelně. Bakalářskou práci hodnotím známkou A a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | B |
Studentka Lucie Kratochvilová vypracovala bakalářskou práci na téma “Hybridní pojiva s obsahem Portlandského slinku”. Hlavním cílem práce pak bylo studium možnosti užití cementářských bypassových odprašku, jakožto částečné náhrady slinku v cementu, tak aby byly alespoň částečně poníženy environmentální dopady spojené s celosvětově stále rostoucí produkcí cementu. Teoretická část je na poměry bakalářské práce poměrně obsáhlá, avšak ne vždy zcela pro účely práce podstatných informací. Kapitoly o historii pojiv, stejně tak jako dělení anorganických pojiv z různých hledisek jsou bezpochyby zajímavé, nicméně pro kvalitu práce by bylo zřejmě relevantnější, kdyby autorka spíše více rozšířila jiné kapitoly, tj. kapitoly o stavu současného poznání v této oblasti, nebo také o cementářských bypassových odprašcích jako takových. Vyšší úsilí by mohlo být vynaloženo i při tvorbě abstraktu, jakožto nejdůležitější části práce z hlediska nalákání potenciálního čtenáře. V sekci experimentální část autorka stručně popisuje způsob přípravy zkušebních těles a jednotlivé analytické techniky. Rovněž zde nalezneme i složení jednotlivých „hybridních pojiv“ (tab. 5), které je však posléze zbytečně uváděno i v následujících kapitolách jako tabulky 7 a 8. V neposlední řádě je zde popsáno i fázové složení použitých odprašků. Autorce bych však doporučil zkontrolovat si vzorec Brownmilleritu uvedený v tab. 6. Hlavním klasifikačním kritériem porovnání jednotlivých směsí bylo užití pevnostních zkoušek (pevnost v tlaku a tahu za ohybu), stanovení počátku a konce tuhnutí a následné srovnání s požadavky definovanými v normě ČSN EN 197-1. Ačkoliv se jedná o velmi prosté zkoušky, poskytují podstatné výsledky, které lze použít jako základ pro následný výzkum. Bohužel diskuse dosažených výsledků by si zasloužila hlubší srovnání s literaturou, než jen pouhé srovnání s normou. Pro další práci bych autorce doporučil zvýšit počty testovaných těles, tak aby došlo k redukci odchylek a zvýšení důvěryhodnosti dosažených výstupů. Jako doplňující charakterizační parametr bylo užito studium hydratace jednotlivých směsí za pomocí izotermické kalorimetrie, kde již v nějaké míře diskusi nalezneme, avšak způsob citace použitých zdrojů není dobrý. Autorka na základě literatury sice vytvořila nějaký výčet informací, ale bez konkrétního určení odkud danou informaci čerpala. Pro lepší názornost doporučuji shlédnout str. 35, resp. 39. Výsledkem je souhrn několika citací v závěru odstavce, ze kterých však není patrné, které informace jsou odkud čerpány a diskutovány. Pro další práci bych autorce doporučil jiný způsob, kdy hned za danou relevantní informaci uvede zdroj, odkud čerpala. Závěr práce se nese v podobném duchu jako zbytek práce, diskuse výsledků a vyvození závěrů je poměrně strohé. V úplném závěru pak autorka uvádí větu, že „z hlediska výše uvedené normy nejspíše nebyl splněn požadavek na obsah chloridů“, nabízí se tedy otázka, proč nebylo provedeno stanovení chloridů? Z typografického hlediska práce obsahuje pouze několik, ale nikterak zásadních chyb. Na několika místech došlo k překlepům, avšak jejich počet vzhledem k rozsahu práce není zásadní. Množství citovaných zdrojů a jejich výběr odpovídá rozsahu a požadavkům kladeným na tento typ práce. Předložená bakalářská práce s drobnými výhradami splňuje všechny formální požadavky na tento bakalářskou práci, a proto ji doporučuji k obhajobě s hodnocením „C“.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | D | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | C | ||
| Využití literatury a její citace | C | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | C | ||
| Závěry práce a jejich formulace | C | ||
| Splnění požadavků zadání | A |
eVSKP id 124226