VÁVRA, J. Řízení pásového robota [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Úkolem pana Jakuba Vávry bylo navrhnou a realizovat řídicí systém pro řízení pásového robota včetně softwarového vybavení a ověřit jeho funkci. Zadání zasahovalo do oblasti robotiky, návrhu elektronických obvodů a práce s mikrokontroléry. Bakalářská práce navazovala na semestrální práci. Pan Vávra disponoval podprůměrnými znalostmi z oblasti návrhu elektronických obvodů i mikroprocesorové techniky. Bohužel si nedokázal rozvrhnout čas, proto nebyl schopen v loňském akademickém roce práci odevzdat ve stanoveném termínu. Ani v letošním akademickém roce zřejmě svému bakalářskému projektu nevěnoval potřebné množství času. Bohužel ani jednou mě nenavštívil, aby se mnou konzultoval postup řešení své práce. Navrhovaný řídicí systém mi nepředvedl, proto se nemohu vyjádřit k jeho funkčnosti. Nejsem také schopen posoudit, zda se na řešení projektu nepodílely další osoby. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nemohu hodnotit práci pana Jakuba Vávry známkou lepší než E/50 bodů.
Členění předložené práce zhruba odpovídá jednotlivým bodům zadání. Úvodní teoretická část se zabývá základním přehledem typů kolových podvozků a je velmi obecná. Na základě tohoto stručného přehledu je vybrán pásový podvozek, přestože je tento jasně specifikován již v zadání práce. Následuje výběr řídicího systému, mechanická konstrukce a obvodové řešení. Místo návrhu vlastního řídicího systému student převzal kompletní zapojení z projektu Kambot z předmětu BPRP, včetně periferie pro řízení motorů. Modul ultrazvuků a rozvodné desky je kompletně převzat z práce kolegy Diváckého. Vlastní prací by tedy mohl být už jen modul s AD převodníkem pro vyhodnocení odrazových čidel. Jeho zapojení i plošný spoj ovšem v práci chybí a CD neobsahuje schémata ani desky ve volném formátu. Pokud je schéma na str. 33 kompletní, plně chápu problémy s měřením analogových napětí zmíněné v závěru práce. Analogová část postrádá jakoukoli filtraci, jak signálů, tak napájecího napětí. Vzhledem k přítomnosti spínaných proudových zdrojů pro motory i napájení je s podivem, že se podařilo vůbec něco změřit. Diody 6 ti odrazových snímačů (60 mA) jsou napájeny z referenčního napětí AD převodníku, aniž by byla diskutována jeho proudová zatížitelnost. Co se týká požadovaného stanovení hodnot součástek, byly stanoveny hodnoty rezistorů jednoho děliče (str. 28), sériového odporu LED diody a rezistoru v kolektoru tranzistoru, to navíc chybně (29). Další část je věnována návrhu desek plošných spojů. Ty byly opět z převzaty spolu se zapojením, návrh dvou nových velmi jednoduchých desek na stranách 34 a 35 zase vznikl v rámci předmětu BROB. Pro poslední část – softwarové vybavení – platí to co pro předchozí. Většina práce je převzata, student jen upravil existující projekty a dotvořil jen dva jednoduché programové moduly. Práce je velmi obecná, úplně chybí popis funkce a zapojení jednotlivých částí, jako je spínaný zdroj, „driver“ motorů, atd. Gramatika je na nízké úrovni, práce obsahuje překlepy a hrubé chyby, chybnou interpunkci. Práce také obsahuje netechnické termíny (stínící kondenzátor, odpor), špatné jednotky (palce). Přestože student neprojevil inženýrské schopnosti ani práci nelze v pravém slova smyslu označit za původní, jakousi oklikou se mu zadání přece jen podařilo splnit. Musím tedy hodnotit nejnižším možným počtem bodů a nechat na zvážení komise, zda takováto práce odpovídá standardům fakulty.
eVSKP id 110679