GRUFÍKOVÁ, J. Vliv zdroje PEO na zvlákňování [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.

Posudek vedoucího

Knotková, Kateřina

Diplomová práce "Vliv zdroje PEO na zvlákňování" je zaměřena na porovnání několika zdrojů polyethylen oxidu, který je jednou ze základních surovin pro přípravu nanovláken a dá se tedy předpokládat, že jeho vlastnosti, stejně jako vlastnosti kyseliny hyaluronové, jsou klíčové pro tvorbu nanovláken. Práce vznikla na základě předchozích experimentů ve firmě Contipro a.s., u kterých jsme právě detekovali rozdílné chování jednotlivých komponent. Cílem práce tedy bylo osvětlit zmiňované rozdílné chování. Slečna Grufíková Jana pracovala samostatně, případně s konzultacemi. V diplomové práci je použito velké množství laboratorních technik, se kterými se diplomantka seznámila a krom jejich teoretického základu zvládla i měření samotné. V práci jsou uvedené techniky pro stanovení roztokových parametrů, termické analýzy, charakterizace práškových materiálů apod. Zpracování a vyhodnocení dat probíhalo výhradně v režii slečny Grufíkové. Velice kladně hodnotím práci s literaturou, vyhledávání faktů a zpracování v teoretické části. Při práci si rozšířila znalosti elektrospinnigu, především technologie 4Spin, která tvořila základ její bakalářské práce. Kladně hodnotím přístup Jany Grufíkové k práci samotné, ke zpracování dat a především pak její pečlivost a přesnost. Výsledky uvedené v diplomové práci pak pomohly osvětlit rozdílné chování a v důsledku toho budou zavedeny opatření zašťiťující přípravu nanovláken. Data byla prezentována na mezinárodní konferenci NANOCON 2016 v Brně.

Posudek oponenta

Knotek,, Petr

Předložená diplomová práce splňuje na vysoké úrovni všechny požadované atributy pro závěrečnou práci na dané úrovni studia, zpracováním literárních pramenů ji navíc zcela jistě převyšuje. Práce popisuje technologicky důležitý vliv volby dodavatele suroviny na proces zvlákňování směsi kys. hyaluronové a polyetylenoxidu, kde se dle dodavatele produktivita liší více než dvojnásobně při stejné kvalifikaci základních vlastností dle dodavatele. - Studentka v celé práci dost volně zachází s "obecnými pojmy", jako napři roztok či vodivost. Z mého pohledu je směs PEO ve vodě s velikostí částic 10 - 100 nm (měřeno pomocí DLS viz Obr. 14/str. 53) spíše disperzní/koloidní soustavou než pravým roztokem. Podobně pak v práci hovoří o vodivosti, ale není nikde popsáno (s výjimkou jednotek), že se jedná o vodivost elektrickou a ne tepelnou. - Práce porovnává polymery s různou molekulovou hmotností, ale nikde není definováno, o jakou hodnotu se jedná (číselně/hmotnostně střední, nejpopulovanější hodnota) a pokud byla distribuce měřena, tak by měl být výstup graficky v práci doložený a komentovaný. - Studentka zvládla práci s literaturou na vysoké úrovni, ale s jejich převedením do písemné verze bych doporučil více preciznosti, např. nepoužívat kompletní výpis [14; 15; 16; 17] ale spíše intervalový zápis citací [14-17] (toto na str. 8, ale stejně pracuje v celém textu). Dále do samotných citací publikací nevkládat i nakladatele (Elsevier B.V., American Chemical Society, apod), DOI identifikátor i webovou adresu, neboť systém je pak přeurčen a citace zabírají dost místa. - V samotné práci je málo překlepů, některé jsou ale technicky důležité. Příkladem je Prohlášení na str. 4, kde je prohlášení k disertační a ne diplomové práci. Nebo optické materiály pro IČ (str. 20) "… halogenidy alkalických kovů a kovů alkalických zemin (např. chlorid sodný,… selenid zinečnatý)," chybějící specifikace u rastrovacího elektronového mikroskopu Zeiss (nějaké typové označení). Závěrem mohu konstatovat, že práce splňuje požadavky kladené na diplomovou práci. Autorka prokázala schopnost práce s literaturou, zvládnutí experimentální práce i zhodnocení experimentálně získaných výsledků a jejich zpracování do přehledné písemné formy.

eVSKP id 100345