BENETKA, T. Změny konfigurace průmyslové sítě včetně začlenění lokálního zdroje [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Bakalářská práce je zaměřena na návrh úpravy kompenzace jalového výkonu a filtrace harmonických související s rekonfigurací a změnou charakteru spotřeby vybrané průmyslové sítě. V souladu s tím se student postupně zabývá charakteristikou odpovídajících spotřebičů z hlediska spotřeby jalového výkonu i generování harmonických, bilancí výkonových toku a kompenzací jalového výkonu z pohledu fyzikálního principu, legislativy a tarifikace a z pohledu rozdělení a vlastností kompenzačních a filtračních systémů pro především paralelní kompenzaci. Následující, řekněme praktická, část je potom věnována podstatě zadání práce, kdy student nejprve rozebírá původní stav řešeného systému a novou skladbu spotřebičů, včetně specifikace požadavků na provoz celého průmyslové sítě. Na základě uvedeného následně provedl návrh rekonstrukce systému kompenzace a filtrace. Obsahově i rozsahem práce splňuje zadání nikoliv však bez výhrad. Postupný popis vybraných připomínek následuje. U klasifikace spotřebičů mohl být kladen větší důraz na rozbor odběru jal. výkonu v závislosti na provozních podmínkách, např. Q=f(řídící úhel) u řízených usměrňovačů nebo měničů napětí, což by bylo nápomocno v praktické části při stanovování potřebných kompenzačních výkonů. Použité rozdělení kompenzačně-filtračních systémů z hlediska posloupnosti nepovažuji za ideální. Zařazení kapitoly 4.4.3 na konec není vhodné. Postrádám popis typů a postup návrhu pasivních filtrů v kap. 4.4.2.2, a to především z toho důvodu, že v praktické části jsou navrhovány. Postup volby výkonu kompenzačních jednotek v praktické části (kap. 5.2) není u všech systémů zcela zřejmý a je tedy nedostatečně popsaný. Výpočty hrazených kompenzátorů jsou matoucí, místy i zmatené a bohužel chybné ,jako na str. 50, kde měl být navíc navrhován filtr a ne hrazená kompenzace. Navíc do návrhu kompenzace pece měl být zahrnutý i kompenzační výkon pro indukční pec (jak student sám uvádí). V kapitole 5.2.5 ani 5.3.3 není uvedeno jaký typ ohřevu je použit, ale předpokládám že nepřímý odporový s fázovou regulací; potom je uveden činný příkon (předpoklad maximální) 320 kW; a tak se jeví jalový výkon i potřebný kompenzační (viz tab. 5-3) jako absolutně neadekvátní. Postup stanovení kapacity na straně 53 je minimálně zvláštní, navazující komentáře ohledně kapacit, kompenzačních výkonů a kondenzátorů pak nesvědčí o plném zvládnutí dané problematiky. A nakonec, ekonomické posouzení, není ekonomickým zhodnocením, ale spíše naznačením, že všechno něco stojí. Na druhou stranu je zřejmé, že některé podklady pro vypracování věrohodné kalkulace nejsou snadno a z pozice studenta mnohdy vůbec dostupné. Stejně tak nedostatky při návrhu rekonstrukce kompenzačně-filtračních systémů zadané průmyslové sítě lze přisuzovat nedostatečným znalostem a dovednostem, které v některých případech nelze na úrovni bakalářského studia ani očekávat. Použitelnost výsledků práce je proto omezená a v případě realizace bude nutné projekt dopracovat, místy přepracovat. S ohledem na uvedená dílčí hodnocení a komentáře doporučuji bakalářskou práci k obhajobě. K práci mám následující doplňující dotazy: Z jakého důvodu jsou střídače FVE připojeny k průmyslové síti přes oddělovací transformátor? Proč byl účiník odběru po kompenzaci na str. 47 zvolen právě 0.95? Co znamená součet činných výkonů „914-060 kW“ uvedený na stejné straně? Jak se vypočte kompenzační výkon jednotky s kondenzátory zapojenými do D či Y při idealizovaných podmínkách? Jak byla určena křivka potřeby jalového výkonu a maxima pro elektrický ohřev v RIC?
Posudek viz příloha
eVSKP id 73492