ŠTENCLOVÁ, K. Ventilované ochranné oděvy pro zdravotníky v kontaminovaných prostředích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.

Posudek vedoucího

Fišer, Jan

Studentka zpracovala práci na téma Ventilované ochranné oděvy pro zdravotníky v kontaminovaných prostředích. Hlavním tématem práce bylo provést experimentální měření rozvodů vzduchu pod ochranný oděv a určit teplo odváděné odpařováním z povrchu lidského těla, simulovaného pomocí tepelného manekýna Newtona. Zadání bylo vytvořeno v návaznosti na projekt vývoje speciálního ochranného oděvu pro zdravotníky (ochrana před COVID19) a osoby pracující v nebezpečných prostředích. Experimentální práce byly prováděny na základě spolupráce s firmou Dekonta. Studentka pracovala na tématu soustavně, pravidelně konzultovala postup práce a zpracování dat z experimentů. Do práce na DP však zasáhl úraz studentky, takže hlavní těžiště její práce spočívalo v uspořádání dat získaných z experimentů v klimakomoře, jejich vyhodnocení a porovnání s dostupnými daty z literatury, která se týkají tepelného stresu zdravotníků v ochranných oděvech při pandemii COVID-19. Zvláště poslední část práce je hodnotná, protože v době zpracování DP bylo stále velmi málo publikovaných termofyziologických dat z měření na zdravotnících při reálné práci v ochranných prostředcích. Práci Kristýny Štenclové z pohledu vedoucího DP doručuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm velmi dobře/B.

Posudek oponenta

Kopečková, Barbora

Práce paní inženýrky Štenclové je zaměřena na Ventilované ochranné oděvy pro zdravotníky v kontaminovaných prostředích. Práce se skládá ze tří stěžejních kapitol, kdy v první kapitole je pozornost zaměřena na teoretickou část, definici základních pojmů jako je tepelná pohoda, tepelná bilance, způsoby přenosu tepla, či příklady různých způsobů chlazení u ochranných oděvů. V druhé kapitole se studentka věnuje popisu experimentální části práce, definování dvou základních hypotéz a popisu výsledků z realizovaných testů. V poslední stěžejní kapitole je uvedeno porovnání výsledků experimentu s daty z odborné literatury a potvrzení hypotéz. Práce celkově působí nesourodým dojmem, styl napsání některých částí/kapitol působí na čtenáře, jakoby byly zpracovány v časové tísni a bohužel občas obsahují nepřesná vyjádření, a to zvláště v úvodní kapitole věnované teorii, kdy je např. definován obecný tvar Fourierova zákona ve 3D, ale je použit pouze gradient teploty ve směru šíření osy x, či je definována hodnota jednoho metu jako 58 W.m-2 (tato hodnota je často uváděna v české literatuře), ale dále používána hodnota přesnější 58,2 W.m-2 (přesnější hodnota častěji využívaná v zahraniční literatuře). Případně chybné označení objemového průtoku uvedené v kapitole 2. Úvodní teoretické kapitole lze také vytknout, že nečerpala informace prakticky z žádných zahraničních zdrojů/vědeckých článků. Naopak v této kapitole lze vyzdvihnout část věnovanou ochranným oděvům a způsobům chlazení a zpracování souhrnné tabulky 1, na jejímž základě je vybráno pro další studie a experimenty chlazení proudem vzduchu. Oproti první kapitole je kapitola 2 Experimentální část zpracována na vysoké úrovni. Lze zde nalézt detailní popis jednotlivých experimentů. Velice také oceňuji zadefinování dvou pracovních hypotéz, které se snaží studentka ve své práci prokázat, či vyvrátit. Bohužel třetí kapitola věnovaná vyhodnocení výsledků již nedosahuje takových kvalit jako kapitola předešlá. Je zde porovnání výsledků z měření s výsledky z pouze jednoho vědeckého zahraničního článku. Věřím, že kdyby první teoretická kapitola byla více věnována rešerši dané problematiky, tak by studentka nalezla více článků pro porovnání výsledků. Celkově vyhodnocení je pro čtenáře mnohdy zmatečné a vyžaduje opětovné pročtení. Z hlediska množství dat, která byla naměřena, si tato kapitola zasloužila detailnější statistický rozbor. Práce obsahuje celkově minimum gramatických chyb. Z hlediska stylistiky je možné práci vytknout pouze občasné využívání krátkých vět, kdy práce pro čtenáře působí úsečně. Z grafického hlediska je práce pěkně zpracovaná a použité obrázky jsou většinou v dostatečné kvalitě z hlediska rozlišení. V práci mi ovšem chybí odkazy na obrázky přímo v textu, ve větší části práce není v textu obsažen žádný odkaz na uvedené obrázky, odkazy na obrázky v textu se objevují až ke konci práce. Z hlediska zdrojů a citací, tak, jak již bylo zmíněno, bylo by zajisté ku prospěchu práce využít více zahraničních zdrojů zvláště u teoretické části práce a pak případně pro porovnání výsledků z experimentů. Z hlediska citací, tak se v práci objevuje např. výčet citací v hranatých závorkách uvedených až za tečkou celého odstavce. Citace by ovšem měly být co nejblíže hlavní převzaté myšlence v textu. Hromadné citace by se měly využívat pouze, pokud jsou v obou citovaných zdrojích stejné informace, jež jsou uvedeny v daném odstavci. I přes uvedené výtky shledávám, že definované cíle byly naplněny a doporučuji tedy práci k obhajobě s výsledným hodnocením C.

eVSKP id 140677