HALODA, J. Širokopásmová sinusová anténa s dvojí polarizací [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Tématem diplomové práce byl návrh širokopásmové sinusové antény s dvojí polarizací. V první části projektu se student věnoval studiu principu funkce sinusové antény. Na základě těchto poznatků vytvořil skript v Matlabu pro generaci této anténní struktury. V druhé části projektu student věnoval veliké úsilí studiu a návrhu symetrizačního obvodu doplněným o impedanční transformátor. Po důkladném studiu principu funkce těchto obvodů vytvořil skript v Matlabu pro jejich návrh. Dále student rozpracoval variantu pro dosažení kruhové polarizace to vše nad rámec zadání. Své poznatky ověřil simulací v programu CST MWS. Požadované úkoly student bezezbytku splnil. Celkové dílo studenta prokazuje jeho samostatnost z hlediska formálního zpracování je projekt na průměrné úrovni občas se v textu vyskytují zavádějící formulace. Hodnoceni 85 bodů B
Předložená diplomová práce zabývající se širokopásmovou sinusovou anténou má přiměřený rozsah a jednotlivé kapitoly na sebe navazují v logickém sledu. V první kapitole se diplomant dostatečně věnuje teoretickému úvodu a popisu sinusové antény, jejímu návrhu a způsobu napájení s ohledem na dosažení dvojí a kruhové polarizace. Druhá a třetí kapitola poměrně detailně pojednává o možných realizacích symetrizace a impedančního transformátoru s ohledem na dosažitelnou šířku pásma. Následně ve čtvrté kapitole je proveden návrh zvoleného binomického balunu a Klopfensteinova transformátoru. Diplomant zde však nesprávně určil činitel zkrácení způsobený použitým substrátem, kdy místo efektivní permitivity prostředí dosadil přímo relativní permitivitu. Výsledná délka balunu i impedančního transformátoru je tak kratší než by správně měla být! Nadbytečné pak je opisování teorie směrových členů, včetně definice typů směrovostí a základních parametrů odbočnic. To do DP nepatří. Navíc ze závěru simulací kvadraturního hybridu není zřejmé, které zapojení je nejvhodnější pro případnou realizaci. Nejsou stanoveny ani požadavky, které by takový hybrid měl splňovat. Kromě požadované šířky pásma 1-6 GHz (což nesplňuje ani jeden z uvedených) bude mít jistě i specifické požadavky na zvlnění v přenosech a jejich fázi. Zhodnocení, že čtyřpříčkový hybrid má větší šířku pásma než jednostupňový je samozřejmé a do práce typu DP nepatří. Pokud z časových důvodů nebylo možné se dostatečně věnovat návrhu vhodného 3dB hybridu, měla být tato kapitola vypuštěna, popřípadě jen naznačen směr dalšího návrhu. Pátá a šestá kapitola je věnována konstrukci a měření realizované antény včetně symetrizace a transformátoru - Str. 45 Měření proběhlo pravděpodobně na vektorovém a ne na spektrálním analyzátoru R&S. - Str 45 přenos S21 je min. -3 dB, ne maximálně. A naopak přenos S31 nevzroste nad hranici -20 dB ne neklesne! - Str. 46 diplomant uvadí: “Z obrázku 6.3 je patrno, že pro typ přechodu s propojkou, je činitel odrazu minimálně o 5 dB lepší než pro typ přechodu se zúženým zakončením.” Činitel odrazu je min. o 5 dB horší právě pro přechod s propojkou! - Str. 47 graf se závislostí PSV nekoresponduje s průběhem činitele odrazu. Činiteli odrazu na úrovni cca -10 dB odpovídá PSV 1,9-2,0. Naopak PSV na úrovni 1,2 by odpovídal činitel odrazu -20,8 dB a nižší. Který z průběhů je tedy ten správný? - U průběhů směrových charakteristik postrádám radiální měřítko a popis os. Dále mi chybí informace pro kterou polarizaci byly grafy měřeny. Pokud předpokládám, že rovina vertikální odpovídá některé rovině kolmé na sinusovou anténu, pak by měl mít vyzařovací diagram simulované antény (dle obr. 6.8.) na kmitočtu 1 GHz tvar osmičky a ne téměř kruhu. Co pak značí horizontální a vertikální rovina? Obecně, u každého z grafů by měla být jednoznačná informace o tom, jaký řez z vyzařovací charakteristiky a pro jaké buzení je právě zobrazen! V závěru DP jsou shrnuty dosažené výsedky jak z měření celé sinusové antény, tak i dílčích komponent, které bylo nutné vyřešit. Diplomová práce Jiřího Halody je úhledná a členění jednotlivých kapitol přirozené. Cekový dojem však kazí spousta překlepů, gramatických chyb, formulačních a odborných nepřesností a v neposlední řadě mizerného anglického abstraktu. Diplomant zadanému úkolu nepochybně věnoval kus svého času, namodeloval a vyrobil do jisté míry funkční vzorek sinusové antény, který následně proměřil. Co však postrádám, je alespoň náznak toho, že jednotlivé komponenty sinusové antény byly zkoumány podrobněji. Uvítal bych parametrickou analýzu či optimalizaci určitých kritických parametrů antény a napájecího systému. Výsledné přizpůsobení samostného balunu na úrovni -10 dB je poměrně mizerné a nekoresponduje se simulací. Nicméně dle diplomanta vyhovuje požadavkům (jakým požadavkům?).
eVSKP id 52324