GROSSMANN, D. Detekce komplexu QRS s využitím transformace svodů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student nastudoval a popsal problematiku detekce komplexů QRS, včetně známých metod. K realizaci si zvolil poměrně sofistikovanou metodu založenou na počítání průchodů nulovou hladinou. Metodu otestoval na kompletní databázi CSE. V další části popsal a realizoval několik odlišných transformačních přístupů pro navýšení účinnosti detekce a otestoval jejich vliv. Hlavním cílem práce bylo prokázat pozitivní vliv transformačních technik na účinnost detekce, což se nepodařilo. Student však tento neúspěch řádně a korektně vysvětlil. Jeho realizovaný detektor je totiž tak vyjímečně účinný, že transformační techniky již nemají možnost výsledek vylepšit. Po formální stránce je práce na dobré úrovni, je však škoda, že si student spletl rozsah napětí u většiny obrázků a udává jej v mV, zatímco se jedná o uV. U některých obrázků potom popisek osy y zcela chybí. Rozsah práce je spíše průměrný a seznam literatury s ohledem na zadání práce poměrně krátký. I přes zmíněné nedostatky však práci celkově hodnotím jako velmi dobrou.
V souladu se zadáním práce autor popsal vybrané metody detekce komplexů QRS. Podrobně se zaměřil na detektor založený na počítání průchodů nulou, který si sám vybral k realizaci. Dále popsal vybrané lineární metody transformace svodů z ortogonálního na vícesvodové signály EKG. Cílem bylo ověřit, zda využití těchto transformací na vícesvodové signály povede ke zlepšení spolehlivosti detekce komplexů QRS využitím shlukové analýzy aplikované na výsledky získané z detekcí aplikovaných na jednotlivé svody. Stručnou zmínkou o shlukové analýze na str.24 končí kompilační část práce. Lze konstatovat, že tuto obecnou část zadání autor splnil. Realizační část začíná v kap.6 na str.25 realizací vybraného detektoru komplexů QRS. Pro předzpracování signálu autor použil pásmovou propust s mezními kmitočty 14 a 55 Hz (které si zvolil) oproti hodnotám 18 a 35 Hz, které použili autoři práce, z které vycházel. Nabízí se otázka, jak se může projevit na funkci detektoru přítomnost výraznějšího brumu (50 Hz), pokud by se předtím nepotlačoval dalším filtrem (signály testované knihovny CSE obsahují brum o kmitočtu 60 Hz). Dále se nabízí otázka, proč autor nepřevzal jinde ověřené mezní frekvence – v takovém případě měl změnu zdůvodnit lepšími výsledky testů na reálných datech. Dále není jasné, co autor míní sigmoidální funkcí v nelineární transformaci na str.26, ale asi se jedná o funkci sign. Použitá metoda vyžaduje volbu několika důležitých parametrů: dva pro korekci amplitudy přídavného alternujícího signálu, další je faktor zapomínání pro tvorbu tzv. rysu signálu, který se posléze vyhlazuje zvoleným filtrem v podobě funkce smooth, konečně poslední je faktor zapomínání při tvorbě adaptivního prahu v poslední fázi detekce. Zvolené hodnoty autor nezdůvodňuje ani se neodkazuje na původní zdroj, pouze poznamenává, že byly uvedené hodnoty pečlivě a zdlouhavě nastavovány. V popisu dosažených výsledků se autor zmiňuje o několika signálech, kde detektor selhával v podobě falešně pozitivních nebo falešně negativních detekcí a možné zlepšení vidí v jiném nastavení detektoru. Přes uvedené kritické poznámky si uvědomuji, že návrh a realizace vhodné optimalizační metody jde asi nad rámec bakalářské práce. Nastavení detektoru se ukázalo jako velmi dobré, jak vyplývá z tab.6.1 (str. 34), kde je uvedena senzitivita a specificita jak v jednotlivých svodech knihovny CSE (lokální detekce), tak i po aplikaci shlukové analýzy pro ortogonální a standardní svody (globální detekce). Poslední kap.7 (str.37) je věnována popisu několika metod transformace svodů. Tři metody transformace z 3 ortogonálních na 12 standardních svodů autor realizoval a přidal svou náhodně vytvořenou transformaci na 30 svodů a na celé knihovně CSE testoval kvalitu lokálních i globálních detekcí. Zadáním kladené požadavky na realizační část autor splnil. Pokud jde o formální stránku, považuji za nešťastné titulkovat obrázky např. jako Obrázek 1 a odkazovat na ně v textu v podobě „výsledky jsou vidět na Obrázek 1“. Totéž se týká tabulek. Vhodnější jsou přece osvědčené zkratky obr. nebo tab.. Úpravu textu, logickou návaznost i obsah kapitol hodnotím jako velmi dobré.
eVSKP id 65378