HOFEREK, M. Řízení proporcionálního hydraulického ventilu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Pan Martin Hoferek se věnoval návrhu a implementaci řízení proporcionálního hydraulického ventilu, kterým je řízen hydraulický válec rozváděcího kola Francisovy turbíny. Zadání práce lze považovat za méně náročné. Diplomant docházel na pravidelné konzultace, na které byl připraven a někdy navrhl vlastní řešení dané problematiky. Na zadané problematice pracoval od začátku února letního semestru. Kvůli časové tísní, dle mého názoru, nebyl vyčerpán potenciál tématu. Především sestavení modelu hystereze a návrh způsobu její kompenzace. Hlavním přínosem diplomové práce je praktická realizace funkčního řízení hydraulického systému. Vypracovaná diplomová práce je napsána v logickém sledu a splňuje požadavky zadání. Práce svědčí o inženýrských schopnostech studenta a doporučuji ji k obhajobě. Navrhuji hodnocení C - 75.
Zadání předložené DP patří z hlediska odborného mezi jednodušší a z hlediska časového mezi průměrné. Autor práce na 58 stranách popisuje praktickou realizaci řízení proporcionálního ventilu, který je připojen na hydraulický válec rozvodného kola v malé vodní elektrárně. Zadání bylo vypracováno ve spolupráci s firmou. Úvodní kapitoly popisují konkrétní malou vodní elektrárnu, hydraulické systémy obecně a nakonec prvky a zařízení použité v řídicím systému. Popis některých částí je až příliš detailní (popis různých verzí hydraulického ventilu a popis ovládacího SW), naopak průzkum trhu hydraulických prvků působí stroze. V praktické části autor nejprve zmiňuje model soustavy a strukturu regulačního obvodu. Dále pak prezentuje výsledky měření ventilu a jeho nelineárních vlastností. Na základě měření je uvedena kompenzace statického zesílení ventilu. Měření hystereze je však uvedeno pouze pro jednu rychlost, která není předpokládána při běžném provozu. Struktura regulátoru byla zvolena dle požadavků na co nejhladší průběh akčního zásahu a odpovídá doporučenému řešení z odborné literatury. Simulačně byly ověřeny různé verze regulátorů s různým nastavením. Dva typy regulátorů byly diplomantem implementovány do řídicího PLC a jsou v práci porovnány měřením. Pro rychlejší odezvu na malé skokové změny žádané polohy diplomant implementoval mechanismus adaptivního zesílení. Postup řešení praktické části považuji za správný. Oceňuji, že vše bylo prakticky implementováno a ověřeno v provozu. Práce je sepsána v logickém sledu, ale je až příliš jemně členěna, obsahuje 9 kapitol a nadpisy i 4. úrovně. Z formálního hlediska práce obsahuje velké množství překlepů, a je značně nekonzistentní. Některé odstavce jsou zarovnány do bloku, jiné nejsou, je použito různé řádkování. Grafy na stranách 42 až 44 nemají popsané osy. Grafům na stranách 38 a 39 chybí legenda. Grafy na obr. 38, 51, 53, 56 a 58 mají chybně popsané osy. Některé zkratky nejsou vysvětleny (ZOH). U grafů na obr. 23 a 24 není uveden zdroj. Ostatní literatura je v textu citována a práci lze prohlásit za dílo diplomanta. Formální úroveň práce je na nižší úrovni a text obsahuje řadu nepřesných vyjádření. Celkově bylo zadání splněno a dosažené výsledky potvrzují inženýrské schopnosti diplomanta. Navrhuji hodnocení 70 bodů (C) a práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 102768