ŠVEC, P. Stanovení tenzidů v odpadních vodách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2009.

Posudek vedoucího

Vávrová, Milada

Jmenovaný se zhostil svého úkolu velmi dobře, zejména pokud se týče jeho experimentální práce. Sám prováděl odběry vzorků na příslušné ČOV, prováděl čištění laboratorního i odběrového skla tak, aby nebylo kontaminováno tenzidy. Pro vlastní stanovení použil rozhodčí metodu s methylenovou modří a screeningovou metodu mobilní analytiky umožňující stanovení všech druhů tenzidů. Výsledky dle pokynu školitele a konzultantky zpracovával; hodnocení bylo provedeno graficky i pomocí tabulek. Po stránce experimentální nelze diplomantovi nic vytknout, větším problémem pro něj bylo zpracování literární rešerše.

Posudek oponenta

Čáslavský, Josef

Předložená diplomová práce má celkový rozsah 75 stránek a je standardně strukturovaná do kapitol Úvod, Teoretická část, Experimentální část, Výsledky a diskuse, Závěr, Seznam použitých zkratek a symbolů, Použitá literatura s 50 citovanými zdroji všeho druhu. Po stránce formální je práce relativně úhledná, rovněž po stránce jazykové a stylistické je diplomová práce na velmi dobré úrovni. Z hlediska věcné správnosti mám následující připomínky, dotazy a komentáře: 1. Co jsou to "Polymerní aromatické uhlovodíky" a "Polymerní lineární makromolekuly sloučenin" (str. 11) 2. Nesprávné použití termínu "ekologie" (což je věda zkoumající vztahy mezi organismy navzájem a mezi organismy a prostředím), autor měl evidentně na mysli hledisko ochrany životního prostředí (str. 12) 3. Tabulku II na str. 13 je třeba podrobit kritice z pohledu věcného (v levém sloupci jsou prázdná okénka, chybí titulkový řádek) i estetického (i pro vnitřní ohraničení je použito tlusté čáry, tabulka jako celek je zarovnána na levý okraj, proč není umístěna na střed?). 4. Tabulka III na str. 14 je vcelku zbytečná, neboť je v ní více prázdné plochy než popsané. 5. Obr. 2 na str. 16 - nejedná se o schéma sloučeniny, ale o strukturní vzorec. 6. Str. 22 - autor překvapivě tvrdí, že: "…chemické vlastnosti vápenatých, hořečnatých, železitých solí a soli jiných vícesytných kovů a mastných kyselin jsou ve vodě nerozpustné [1, 2, 3, 5]." 7. Str. 30 - autorovi se 6x za sebou nepodařilo správně umístit háčky nad písmena "en"ve slově "odpěňovač" 8. Str. 34, kap. 2.10.7 - u kapilární zónové elektroforézy se ionty pohybují působením elektrického napětí, nikoliv proudu. K detekci není užíváno jen monochromatické záření, jak tvrdí autor, ale i polychromatické. 9. Str. 36 - překvapily mně nadpisy kap. 2.10.8.1 "Pro stanovení kationtových tenzidů se používají kyvetové testy Spectroquant®", 2.10.8.2. "Pro stanovení aniontových tenzidů se používají kyvetové testy Spectroquant®" a 2.10.8.3 "Pro stanovení neiontových tenzidů se používají kyvetové testy Spectroquant®". Nadpis by měl přece jen vypadat jinak. 10. Str. 45, Tab. 1: není uvedeno, na koncentraci čeho je absorbance při 650 nm závislá. Co je ve sloupci označeném V(ml)? Není jasné, proč jsou v tabulce 2 sloupce nadepsané shodně A650 s odlišnými hodnotami. 11. Str. 45, Graf 1: Diplomant hovoří o kalibrační křivce, ale jde evidentně o lineární závislost. 12. Str. 46, Tabulka 2 a další: Není jasné, co za hodnotu je ve sloupci A - podle následujícího řádku by mělo jít o nanometry - tak tedy vlnová délka? Rovněž se mi nepodařilo odhalit datování vzorků. V Tabulce 9 na str. 50 a u následujících je sloupec anotován jako A650(nm). Co to je? Hlubokým zklamáním až nepříjemným překvapením byla pro mne kapitola 2.10 Metody používané pro stanovení tenzidů, která je klíčová pro předloženou diplomovou práci, zaměřenou na výskyt těchto látek v odpadních vodách. Jsou zde diskutovány nikoliv analytické postupy pro stanovení tenzidů, ale analytické techniky, při kterých jsou tyto sloučeniny využívány pro stanovení látek jiných - například pro zlepšení podmínek ve zmlžovači při AAS, jako přísada do mobilních fází v HPLC atd. Odstavce jsou zde naskládány naprosto bez rozmyslu - například kapitola o tvorbě micel v micelární elektrokinetické chromatografii je pro stanovení obsahu tenzidů naprosto bezvýznamná. Stejně tak zmíněná metoda AAS se pro stanovení tenzidů nepoužívá vůbec Chybí zde naopak zmínka o metodách titračních, o hmotnostní spektrometrii, není vůbec uvedena plynová chromatografie, ani - což je ve vlasti Jaromíra Heyrovského obzvláště hrubým prohřeškem - polarografie. Seznam použitých zdrojů pak nerespektuje pokyny dokumentu "Závazná pravidla pro zpracování VŠKP na FCH VUT v Brně, kde kap. 3.2 (str. 8 - 10) je věnována formátu citací literárních zdrojů, a je zcela evidentní, že jeho zpracování nebyla věnována potřebná pozornost. Příjmení autorů jsou psána kapitálkami, v řadě případů není uveden plný výčet autorů, u citace [8] není uvedena ani iniciála křestního jména prvního (a jediného uvedeného) autora, u citace [17] chybí iniciály autorů a z názvu časopisu je uveden pouze fragment, časopis uvedený v citaci [21] neexistuje. Název časopisu v citaci [24] není Analysis, ale Analusis. V citacích [25] a [26] chybí kromě iniciál křestních jmen autorů i číslo svazku. Citace [29] odkazuje na Science Direct, atd. atd. atd. Při celkovém zhodnocení předložené práce nelze přehlédnout skutečnost, že diplomant vlastnoručně odebral a analyzoval poměrně dosti reprezentativní soubor vzorků odpadních vod a získané výsledky zpracoval a diskutoval poměrně vyčerpávajícím způsobem. Proto jeho diplomovou práci k obhajobě doporučuji a hodnotím stupněm C (dobře).

eVSKP id 18150