URBAN, M. Jazyk a diskurz v časopise Processed World [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.

Posudky

Posudek vedoucího

Kotásek, Miroslav

Téma počítačů a jejich vlivu na uživatele je stále aktuálnější, přičemž reakce na rozmach počítačových technologií sahají od extatického nadšení až po hluboký despekt. Michal Urban ve své práci naznačuje, že i toto téma má svou zajímavou historii, kterou ilustruje na příkladu časopisu nazývaného „Processed World“, který začal vycházet počátkem 80. let 20. století v San Franciscu. Autor práce začíná svůj text krátkým představením historie počítačů a shrnuje především jejich možné negativní dopady. Je škoda, že se autorovi nepodařilo příliš úspěšně propojit tuto úvodní kontextovou kapitolu s dalším textem. Možná by se mu to podařilo, kdyby historii osobních počítačů doplnil i o část, která je místně a časově více spjata právě s Kalifornií konce 60., 70. a začátku 80. let: třeba o to, jak Jobs a Wozniak v noci kradou součástky, aby z nich sestavovali počítače, které budou znamenat „revoluci“ ještě větší než PC od Microsoftu právě proto, že k ní dochází do slova a do písmene „zespodu“. Historie vzniku časopisu je jistě zajímavá, nikoli nejméně pro ty, kdo si doposud termín „samizdat“ spojovali jen s ilegálním šířením tiskovin v nedemokratických zemích. Urban se v rámci svých možností pouští do diskurzní a rétorické analýzy časopisu, přičemž oceňuji to, že se nevydává jednoduchou mechanickou cestou popisu „jazykových prostředků“. V jeho prospěch mluví i to, že se pokouší i o analýzu obrazové stránky časopisu, přestože jej studium na podobnou analýzu vlastně nepřipravilo. S ohledem na toto zásadní omezení se vypořádává s úkolem analýzy obrazové stránky časopisu vcelku úspěšně. Co postrádám je snad nějaké abstraktnější představení témat, s nimiž časopis pracuje. Možná bylo možné pojednat zvlášť o „ironii“ a „nadsázce“ jako možná nejúčinnějších rétorických postupech, na něž v časopise čtenář narazí. V práci se objevují některé formulační neobratnosti, neuzuální vazby („how the articles look like“ nm. „what the articles look like), nejisté užívání členů stejně jako interpunkce, které však nijak zásadním způsobem nebrání porozumění. Některým z nich se jistě dalo vyhnout pozornější redakcí konečné textové verze. Práci doporučuji k obhajobě.

Navrhovaná známka
B
Body
82

Posudek oponenta

Haupt, Jaromír

Jazyk práce je poměrně solidní a nemám k němu zásadnějších výhrad; celkový dojem kazí jen chybějící členy u generické reference, občasné problémy se slovosledem (případně nepoužitím vazby “there is”), či příležitostně se vyskytující stylisticky nevhodné výrazy (just, get). Text je na nižší a střední úrovni organizován logicky a čte se poměrně plynule. Na globální úrovni se však odráží nejistota týkající se cíle práce. Na str. 1 autor píše “this thesis will also analyze”, aniž by předtím explicitně zmínil jiný předmět analýzy. Valná většina informací z úvodní kapitoly o historii počítačů je irelevantní, celá kapitola tak budí dojem vycpávky. Sociologicky zaměřená kapitola o vlivu počítačů na společnost místy neřeší problémy inkriminované doby, ale spíše doby současné. Vzhledem k tomu, že v abstraktu i v úvodu je téma vytyčeno jako sociologické, bych očekával důkladnější (kvalitativní) rozbor sociologických trendů s užší vazbou na analýzu. Především však v práci bylo nutné vytyčit rámec pro následující jazykovědnou analýzu. Vzhledem k tomu, že podstatnou část tvoří (nakonec) rozbor diskurzu, je alarmující, že autor takřka nepoužívá diskurzně-analytické terminologie. Autor tak s bohorovným klidem nechává ležet ladem obrovské množství poznatků moderní lingvistiky, jako např. vztahu textu a obrazu (zde by se velmi hodila typologie vztahů text-obrázek), oblast žánrové analýzy (klasifikace zkoumaných žánrů), teorie intertextuality či teorie figurativního jazyka. Příznačné je, že se v rozboru textů opakovaně vyskytují fráze “Force the reader to think about”, “looks like it was taken directly from”, “maybe to think about”, “sympathize with the reader”. Dokumentují jednak poněkud spekulativní charakter závěrů, jednak absenci terminologie z oblasti analýzy diskurzu a pragmatiky. Diskurzivní perspektivu sice dokazuje např. častý výskyt výrazu “purpose”, avšak jediným čistě jazykovědným (případně literárněvědným) termínem, jež autor častěji používá, je intertextualita, bohužel ani tento termín však zdaleka není aplikován systematicky.

Navrhovaná známka
C
Body
72

Otázky

eVSKP id 119368