MALÁ, A. Studium EEG signálu v experimentu s flicker-fusion testem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Studentka se věnovala studiu vlivu únavy na elektrickou aktivitu mozku v experimentech s flicker-fusion testem. V teoretické části práce uvedla kvalitní rešerši základních metod analýzy EEG a výsledků flicker-fusion testu a také vlivu únavy na EEG. Dále provedla měření pěti osob podle navrženého protokolu, realizovala vybrané metody analýzy v prostředí MATLAB a statisticky vyhodnotila dosažené výsledky, čímž splnila zadání. Po formální stránce je práce na velmi slušné úrovní s drobnými nedostatky (kvalita některých obrázků a špatné formátování některých názvů tabulek). Výhrady mám k příloze A, která vzhledem k rozsahu by mohla tvořit samostatnou kapitolu. Studentka prokázala schopnost pracovat samostatně a svědomitě a efektivně využívat konzultace. Hodnotím práci stupněm A/94b.
Slečna Aneta Malá měla za úkol ve své bakalářské práci zabývat studiem EEG signálu v experimentu s „flicker-fusion“(FF) testem. Za tím účelem měla především provést literární rešerši metod používaných při studiu úrovně bdělosti, kde se měla zaměřit na využití elektroencefalogramu a výsledků „flicker-fusion“ testu pro sledování úrovně bdělosti. Také se měla seznámit s metodami měření a analýzy daných signálů a navrhnout metodu hodnocení EEG a FF parametrů získaných v průběhu experimentu. Vybraná metoda měla být realizována v prostředí MATLAB a to buď s využitím signálů získaných z databáze UBMi, nebo pomocí signálů získaných z vlastních experimentů. Součástí práce mělo být i statistické vyhodnocení získaných signálů a popis parametrů vhodných pro sledování úrovně bdělosti. Předložená bakalářská práce je z hlediska obsahu rozdělena na dvě části. Tu první tvoří teoretický úvod, ve kterém se věnuje popisu bdělosti, pozornosti a únavy, metodám měření i podstatě elektroencefalografie. Rovněž se zabývá metodami analýzy EEG signálu. Dále pak popisuje „flicker-fusion“ test a možnosti jeho využití včetně možností jeho hodnocení. V experimentální části je uveden popis experimentu, jeho metodika a protokol o měření. Rovněž je zde popsána realizace vybrané analýzy v prostředí MATLAB a dosažené výsledky včetně jejich diskuse. Předložená bakalářská práce je logicky uspořádaná, popis dílčích témat je věcný. Z hlediska snímání EEG signálu elektroencefalografem ALIEN snad mohlo být zmíněno co vlastně přístroj při nastavení na sytém 10/20 skutečně zaznamená. Také mohly být zmíněny jeho základní parametry a způsob snímání signálu z hlavy subjektu ve vztahu k tomu, co se při snímání zobrazuje. Na straně druhé je nutno pochválit zpracování dat, které měla slečna Malá k dispozici a i přístup k jejich hodnocení. K předložené bakalářské práci mám následující připomínky: Nikde jsem se nedočetl, že pokud se hovoří např. o signálech z elektrod O1, O2 a pod, že se jedná o signály snímané vůči referenční elektrodě. Str. 14 frekvence v EEG od 0,5 do 40Hz – zde má autorka práce zřejmě na mysli šířku pásma, které bývá děleno na dílčí složky. Neuvádí však, že to nesouvisí s vlastnostmi elektroencefalografu, který přenáší podstatně vyšší kmitočty (s ohledem na možný tvar signálu – např. hrot a vlna). Str. 22 Z textu není patrné, jak probíhalo vlastní snímání, když pro měření bylo použito dvou 32 kanálových snímacích jednotek elektroencefalografu ALIEN. Str. 34 odstavec 5.5 Vzhledem k tomu, že vstupní diferenční odpor elektroencefalografu ALIEN je 10 gigaohmů a přechodový odpor elektrod může kolísat řádově o desítky kiloohmů je otázkou, jak se kolísání přechodového odporu na amplitudě snímaného signálu projeví, pokud se tato změna neprojeví jako pohybový artefakt, nebo zvýšená úroveň rušení síťovým kmitočtem. Závěr Bakalářská práce slečny Anety Malé je zpracována přehledně, po formální stránce pečlivě a má logickou strukturu. Metodika experimentů byla připravena se znalostí věci, stejně tak je nutno hodnotit poučení pokusných osob. Zhodnocení dosažených výsledků je věcné. Pro přesvědčivější závěry by bylo nutno získat data z podstatně většího souboru pokusných osob. To v rámci času, který byl vymezen pro bakalářskou práci, možné nebylo. Zadání bylo splněno v plné šíři. Proto tuto bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji bodové hodnocení 91 bodů.
eVSKP id 51808