KUBIŠTA, L. Mikrofonní pole malých rozměrů pro odhad směru přicházejícího zvuku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Diplomant v práci navázal na svoji bakalářskou práci, ve které se věnoval základním metodám odhadu směru přicházejícího zvuku v horizontální rovině. Cílem diplomové práce bylo doplnit metodu odhadu směru přicházejícího zvuku na základě měření intenzity zvuku B-format mikrofonem, zkonstruovat další mikrofonní pole a porovnat přesnost a spolehlivost metod při malých rozměrech pole. Kvůli omezení provozu fakulty nemohlo být pole realizováno a pro testy muselo být využito nahrávek pořízených v rámci studentovy bakalářské práce a v rámci jiných měření realizovaných na Ústavu telekomunikací FEKT VUT v Brně. Diplomant přistupoval k řešení práce aktivně a pravidelně chodil na konzultace, dokázal pracovat s doporučenou literaturou i hledat další relevantní zdroje. Problémy ovšem měl s implementací metod v Matlabu a občas s pochopením metod. Text práce má dostatečný rozsah a po formální stránce je na dobré úrovni, vytknout lze místy scházející tečky, velikost písma v obrázcích nebo střídající se popisky nad a pod tabulkami. Hlavní výtkou k textu je prezentace výsledků, zejména absence alespoň orientačního zhodnocení nejistot měření, udávání výsledků na dvě desetinná místa je zavádějící.
Práce pojednává o způsobech detekce směru příchodu zvukové vlny pomocí mikrofonních polí sestávajících z maximálně 8 mikrofonů. Obsahuje teoretickou část, kde jsou shrnuty metody detekce směru nalezené v citované literatuře, vybrané metody jsou pak implementovány v praktické části. Rozsah (79 stran) je obvyklý pro diplomové práce. Práce celkově - a teoretická část obzvlášť – trpí nezanedbatelným počtem překlepů, formulačních nejasností, občas i gramatických chyb, což činí text obtížně čitelným a celkově málo srozumitelným. Teoretická část by mohla být dobrým rešeršním zdrojem pro případné navazující práce, nicméně z výše uvedených důvodů je snazší se zorientovat v původních citovaných pramenech (je třeba ocenit URL odkazy v referencích). Pohled do citovaných publikací včetně bakalářské práce autora dává tušit, že jedním z důvodů zmíněné nízké srozumitelnosti může být hrubý překlad některých vět z angličtiny a editace některých vět z bakalářské práce bez následné důkladné revize. Zde je třeba zdůraznit, že všechny zdroje jsou řádně citovány v souladu s normami. Klíč k pořadí referencí je nejasný (není to ani pořadí citací v textu, ani podle abecedy, ani jiné snadno odhalitelné pravidlo). K dalším formálním nedostatkům patří chybně přepsané vzorce (například 1.23, 1.25, 1.28), chybějící popis proměnných ve vzorcích (zejména při popisu metod, které nejsou následně implementovány) a občasná terminologická nejasnost (např. „speciální“ akustická impedance na str. 13 je ve skutečnosti specifická ak. impedance, frekvenční posuv di v rovnici 1.9 je v textu označován též jako „posunutí signálu“ či „vzdálenost“, či v textu hojně používaný překlad z angličtiny „křížová korelace“ vs. v češtině obvyklejší výraz „vzájemná korelace“ použitý na straně 33). Praktická část obsahuje návrh prostorového rozložení mikrofonního pole při experimentech, vysvětlení postupu zpracování signálů z mikrofonů na komentovaných částech kódu pro Matlab (zejména tato pasáž pomáhá k pochopení implementovaných metod lépe než teoretická část) a výsledné odhadované úhly příchodu signálu shrnuté do tabulek a grafů. I zde je možno vznést jisté formální výtky, například chybí vlastnosti použitého mikrofonu AUDIX TM1 (citlivost, frekvenční rozsah, dodržení všesměrovosti na vyšších frekvencích, dynamický rozsah – vše lze najít ve specifikaci), data převzatá z bakalářské práce jsou většinou takto označena v popisku, ale například u tabulky 2.3 toto označení chybí, některé tabulky jsou v popisku označeny jako „Obr.“ a v textu jako „tab.“. Přesto lze konstatovat, že praktická část reprezentuje hlavní přínos této práce, jímž je implementace a praktické ověření vybraných metod a do jisté míry napravuje horší dojem z teoretické části. Celkově lze říci, že diplomant prokázal dobrou odbornou úroveň v oblasti praktické realizace, programování a prezentace výsledků, hodnotu práce bohužel snižují nezanedbatelné formální nedostatky a celková snížená srozumitelnost textu, zejména v teoretické části, což je také příčinou sníženého hodnocení.
eVSKP id 126199