TROPP, P. Lokalizace IP stanic na základě modelu pravděpodobnosti měření zpoždění [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Bc. Peter Tropp splnil zadání v plném rozsahu. Seznámil se s teorií moderních geolokačních metod na určení pozice stanice definované IP adresou, vypracoval rešerši zadané problematiky a v jazyce PHP vytvořil program simulující geolokační algoritmus metody GeoWeight. Tento program poté umístil na server určený pro porovnávání geolokačních metod v rámci projektu pod vedením Doc. Ing. Dana Komosného PhD. V rámci testování dosáhla jeho metoda velmi dobrých výsledků v porovnání s ostatními testovanými metodami. Práce je po věcné i formální stránce zpracována na vysoké úrovni. Student byl po celou dobu zpracování práce poměrně aktivní, ačkoli co se týče programovacích dovedností, prokázal lehké nedostatky. Zkušební komisi proto navrhuji hodnocení práce stupněm "velmi dobře/B".
Předložená práce splňuje všechny požadavky zadání. Práce má logickou strukturu. Autor nejdříve vhodně popisuje teoretický základ nutný pro realizaci hlavního cíle práce, kterým je implementace lokační metody Geoweight. Rozsah teoretického popisu vidím jako vhodný a nemám k němu žádné zásadní výhrady. Při řešení bylo převážně čerpáno ze zahraničních zdrojů. Práce je po odborné úrovni kvalitní. Autor se vyjadřuje technicky správně, matematické výrazy jsou dobře popsány a vhodně použity. Dosažené výsledky lokace IP stanic v síti Internet jsou popsány a diskutovány na dobré úrovni. Kladně hodnotím podrobný popis provedených měření. Pro zobrazení dosažených výsledků byla vhodně zvolena distribuční kumulační funkce a jádrový odhad hustoty. Výtky k práci mám následující. Na straně 31 autor tvrdí, že metoda Geoweight dosahuje lepší přesnosti než ostatní předešle uvedené metody (Octant, Speed of Interent – SOI, Constraint-Based Geolocation – CBG). Odkazuje se zde na zdroj č. 1, ve kterém byla tato metoda poprvé popsána. Dosažené výsledky prezentované v práci však ukazují, že toto tvrzení není pravdivé – např. tab. 6.6 , obr. 6.11 a obr. 6.12. Tento fakt mohl autor důkladněji popsat a analyzovat. Pravděpodobně se bohužel jedná o běžný fakt ve věděcké komunitě, kdy autoři své vlastní přístupy úmyslně „nadhodnocují”. Na straně 24 autor prohlašuje, že metoda ShortestPing dává srovnatelné výsledky s metodami CBG a SOI. Opírá se přitom o pramen č. 11. Toto tvrzení, ač převzaté, vidím jako nesprávné, protože výsledek metody ShortestPing je silně ovlivněn počtem referenčních bodů. Při použití stejného počtu prvků, řádově desítky, si dovoluji tvrdit, že metoda ShortestPing nebude zdaleka dosahovat přesnosti lokace jako metody CBG a SOI. K formálnímu zpracování práce nemám výhrad. Autor pečlivě dodržoval všechna typografická pravidla. Použitá literatura je dostatečná a citována podle normy. Nedoporučuji citovat zdroje pocházející z wikipedie, kde uvedené informace mohou a často jsou uvedeny zkresleně a nepřesně.
eVSKP id 52115