MRŇA, T. Vliv velikosti tělesa na R-křivku a na otupení čela trhliny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2016.

Posudek vedoucího

Stratil, Luděk

Diplomová práce se zabývala určováním lomové houževnatosti v tvárné oblasti porušení za vysokých teplot. Je obecně přijímáno, že se úroveň lomové houževnatosti v oblasti horních prahových hodnot s teplotou příliš nemění. Přesto může v závislosti na materiálu i v této oblasti docházet k významným změnám úrovně houževnatosti vlivem jevů jako jsou dynamické stárnutí a relaxace napětí před čelem trhliny. Lomová houževnatost byla charakterizována prostřednictvím určování R-křivek pro ocel P91 v teplotním rozmezí 23 až 600°C. Student přistupoval k řešení práce aktivně a se zájmem. Literární rešerši týkající se základů lomové mechaniky a určování lomové houževnatosti tvořil systematicky a přehledně. Mírné potíže mu činila práce s literaturou. Experimentální část práce student zvládl výborně. Při přípravě zkušebních těles, zejména cyklování trhliny, ukázal, že je mu vlastní cit pro technickou stránku věci a technické myšlení. Výborně si také počínal při vyhodnocení výsledků zkoušek, kdy je pro konstrukci R-křivky nutné určit délku trhliny v tělese během zatěžování. Získané výsledky byly studentem interpretovány velmi dobře. Na druhou stranu jako průměrnou hodnotím ze stylistické stránky studentovu schopnost formulovat dosažené výsledky a podat jejich přesný popis. Diskuzi výsledků a závěry formuloval, s přihlédnutím k předchozímu, objektivně a zdařile. Vytyčené cíle práce byly splněny. Práce Bc. Tomáše Mrni splňuje požadavky kladené na diplomovou práci. Doporučuji přijetí práce k obhajobě a hodnotím ji celkově známkou „B - velmi dobře“.

Posudek oponenta

Konopík,, Pavel

Práce se zabývá měření lomové houževnatost oceli P91 pomocí CT těles. Volba materiálu je velmi vhodná, neboť tato ocel je hojně využívána v energetice při zvýšených teplotách. Práce je napsána standardní formou a na celkem 60 stranách jsou nejdříve stručnou formou uvedeny současné teoretické poznatky, které jsou následně v experimentální části dobře zužitkovány. Teoretická část čítající 31 stran popisuje ve svých jednotlivých částech základní znalosti o lomové houževnatosti, její rozdělení na lineárně elastickou a elasto-plastickou lomovou houževnatost a vysvětluje metodiku měření lomové houževnatosti s důrazem na měření R-křivek metodou odlehčovací a normalizační. Také se zabývá problematikou miniaturizace těles a jejich měření za vysokých teplot, která je dnes velmi aktuální např. pro energetické společnosti, které řeší provozuschopnost svých zařízení a uvažují o prodloužení projektované životnosti na základě měření aktuálních vlastností. I přes složitost a rozsáhlost pojednávané oblasti je práce přehledná a srozumitelná a byla vidět i snaha o názornost v maximální možné míře, což je např. možno vidět u miniatur obrázků ve schématu na obr. 18 či uvádění J-integrálu v jednotkách kN/m, které je velmi časté tak i v jednotkách kJ/m2, které je z hlediska fyzikálního názornější. Kapitola 5 pojednává o cílech práce rozdělených do 7 kroků, na kterých lze zejména vyzdvihnut snahu o komplexní hodnocení a uvažování vlivů na výsledky lomové houževnatosti. Jedná se o zejména zjištění vlivu teploty, rychlosti deformace a velikosti tělesa na hodnoty lomové houževnatosti v tvárné oblasti porušení. V následujících kapitolách experimentální části se s těmito cíli autor práce úspěšně vypořádává. Je třeba ocenit i snahu o interpretaci na první pohled neobvyklého jevu jako je pokles lomové houževnatosti na teplotě pro teploty 300 °C a 400 °C a srovnání s obdobnými výsledky v publikované literatuře. Stejně tak jsou velmi cenné poznatky z fraktografické analýzy s následnou interpretací vztaženou k měření J-R křivek. Práce je napsána na vysoké odborné úrovni a ani náhodné překlepy významně nesnižují její úroveň. Namátkou je možno jmenovat: 1) některé kostrbaté odkazy na obrázky („...dochází k zamezení deformace v jednom směru okolním materiálem Obr. 6“ neno „... je mnohem menší než tloušťka materiálu Obr. 8.“ (str. 14); 2) nadbytečná čárka „...chování materiálu a, zkušebních podmínek (str.14); 3) překlepy „Vrubový účinek na lomoví chování...“ (str. 17) „Při teplotě 300°C májí...„ (str. 46); 4) shoda podmětu s přísudkem „...všechny tělesa nesplnili...“ (str. 46). Závěrem mohu konstatovat, že autor práce prokázal schopnost orientovat se v dané problematice, chápat ji v souvislostech, efektivně pracovat s českou i zahraniční literaturou a v neposlední řadě také svoji experimentální zdatnost. Protože cíle práce byly beze zbytku splněny, doporučuji předloženou diplomovou práci Bc. Tomáše Mrni k obhajobě.

eVSKP id 93006