KOMÁNEK, M. Výroba části těla RC vrtulníku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.
Bakalářská práce se zabývá návrhem výroby segmentu těla RC vrtulníku s využitím technologií postupového stříhání a ohýbání, a to včetně návrhu konstrukčního řešení sdruženého nástroje, jež kombinuje obě technologie. Student při zpracování daného tématu pracoval aktivně a snažil se o zapracování připomínek vedoucího. Při návrhu střižného nástroje student vycházel z již osvědčených vzorů a podkladů pro konstrukci. Výsledné hodnocení zohledňuje stylistickou a grafickou úpravu práce, jakož i celkový přístup studenta k vypracování, jeho samostatnost a schopnost orientace ve zmíněné problematice.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | C |
Předložená bakalářská práce pojednává o výrobě části z hliníkového plechu těla RC vrtulníku. Součást je zhotovena ve sdruženém nástroji stříháním a následným ohybem. Literární rešerše je zaměřena na problematiku konvenčního způsobu stříhání a ohýbání. Rozsahem splnila bakalářská práce stanovené zadání. Avšak formální úpravu práce kazí spousta gramatických chyb a překlepů, autor nepoužívá čárky ve větách, použil např. to samé sloveso ve větě dvakrát. Některé slovní obraty jsou krkolomné (např. již v úvodu). V práci je velice často použito množného čísla, osoby 1., místo trpného rodu, osoby 3., čísla jednotného. Práce s literaturou je slabší, např. u vztahu 3.1 chybí uvedený literární zdroj. Po formální stránce se v bakalářské práci vyskytuje pár nesrovnalostí, např. ve vztahu 3.4 je použito dvou různých součinitelů, i když vyjadřují to stejné (součinitel otupení nástroje), ve vztahu 4.4 není definováno b a u součinitele c2 není uveden literární zdroj. Kapitola 6 se zabývá samotným řešení výroby součásti, které je logicky uspořádané a úplné, i když autor ne vždy upřesnil hodnoty, které použil při výpočtech. Při posouzení technologičnosti součásti není zřejmé, které rozměry to jsou (např. hranatý otvor o rozměru 2 mm se na součásti nenachází; str. 32 minimální poloměr). U hodnocení vhodné vzdálenosti otvoru od hrany ohybu není uveden literární zdroj, v rešerši se liší. Z tabulky 7, str. 33 použil bakalář hodnoty součinitele x, které platí při ohýbání ocelových plechů. Literatura, která je uvedena u dané tabulky, se zabývá stříháním, nikoli ohýbáním. To stejné platí i pro tabulku 8, která se v dané literatuře nenachází. V literatuře [3] je uveden zdroj z normy ČSN 22 7340, kde je dána hodnota pro r/t = 1 k2 = 0,98 – 0,99, nikoli 0,5/0,58. Při výpočtu velikost ohybové síly FV2 byl použit diagram z přílohy 3, rozsah osy x je v tomto případě nedostačující, není-li v literatuře definováno jinak (citace opět chybí). Ve výkresové dokumentaci např. postrádám zakótovanou výšku součásti. Rozměry hlavy střižníku jsou uvedeny v setinách milimetrů, kóta značící vzdálenost hrany ke středu zaoblení těla střižníku je zbytečná, stejně jako zakótování R12 u ohybu součásti. Na střižnici byla zvolena osa symetrie, i když není symetrická. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | D | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | D | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | D | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | D | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 139643