ŠÁTKOVÁ, E. Fyzikálně-chemická charakterizace půdních huminových látek izolovaných z fluvizemě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2022.

Posudek vedoucího

Enev, Vojtěch

Studentka Eliška Šátková se ve své bakalářské práci věnovala návrhem a optimalizací izolačního postupu huminových látek (dále jen HL) z půdní matrice Fluvizemě, která pocházela z jižní Moravy nedaleko Ivaně. Na tomto místě musím konstatovat, že studentka se chopila poměrně nelehkého úkolu, jelikož tato půdní matrice vyniká vysokým obsahem fulvinových kyselin (FK), což má ve skutečnosti za následek významné časové prodloužení extrakčního postupu resp. experimentální činnosti. Toto tvrzení nabývá všeobecné platnosti, pokud si uvědomíme, že právě adsorpci FK na pryskyřici DAX nelze nikterak uspěchat, aby nedocházelo k jejich vyplavení s lehce hydrolyzujícími organickými sloučeninami, které považujeme za kontaminanty organické hmoty FK. Hlavní důraz byl kladen na získání velmi čistých frakcí HL, které by vynikaly nízkým obsahem anorganických příměsí a kontaminujících složek rozpuštěné organické hmoty. Dlužno podotknout, že v této práci nebyly podrobně studovány a charakterizovány jen HK a FK, ale i huminy, které doposud ve vědecké společnosti zabývající se HL vzbuzují poměrně rozsáhlé diskuze. Konkrétně se jedná o názory, zda tyto frakce můžeme považovat za silně kondenzované aromatické struktury či jiná chemická individua. Další velkou výhodou této práce je, že se studentka rovněž zaměřila na prostudování veškerých frakcí HL, a to s ohledem na jejich celkovou komplexnost v půdní matrici. Následně se studentka zabývala fyzikálně-chemické charakterizací získaných HL, které byly analyzovány pomocí termických a spektrometrických metod a v neposlední řadě i potenciometrickými titracemi. V průběhu experimentální činnosti zvláště pak při izolaci a následné purifikaci HL, Eliška Šátková prokázala nebývalou experimentální zručnost a samostatnost, kdy k jednotlivým úkolům přistupovala velmi pečlivě a zodpovědně. Dále díky bohaté literární rešerši a zejména studiu odborných publikací byly studentkou bravurně řešeny některé problémy, které se během izolace a další experimentální činnosti vyskytly. Velmi oceňuji, že se studentka při psaní této práce nebála samostatně interpretovat získaná experimentální data, zvláště pak z infračervené spektrometrie a následně je propojovat do konzistentních závěrů v diskuzi výsledků. Infračervená spektrometrie patří mezi ty náročnější spektrometrické metody, jelikož interpretace naměřených spekter v sobě skrývá mnohé nástrahy, pokud jsou měřeny organické sloučeniny skládající se z mnoha odlišných stavebních kamenů. Nicméně, to vše bylo studentkou zvládnuto na velmi vysoké úrovni. Konzultací bylo studentkou využíváno v plné míře až nadstandardně, kdy vedoucí této BP měl spíše problém si najít ke konzultaci volný čas. Díky těmto pravidelným schůzkám měl vedoucí velmi dobrý přehled o pokračování a směřování této BP. Pevně věřím, že nabyté teoretické znalosti i praktické zkušenosti studentka využije při navazující výzkumné činnosti v rámci svého budoucího magisterského studia. Celkově musím konstatovat, že se mi s Eliškou Šátkovou velmi dobře spolupracovalo a rád budu v této spolupráci pokračovat při jejím dalším studiu na Fakultě chemické. Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „Výborně (A)“.

Posudek oponenta

Kalina, Michal

Bakalářská práce Elišky Šátkové se zaměřuje na problematiku studia půdních huminových látek (huminové a fulvinové kyseliny a huminy), které studentka izoluje a následně instrumentálně charakterizuje ze vzorku Fluvizemě z lokality Ivaň (Jížní Morava). Studentka při izolaci frakcí huminových látek využívá certifikovaný postup dle IHSS (Mezinárodní společnost pro výzkum huminových látek) včetně izolace a purifikace fulvinových kyselin přes hydrofobní pryskyřici DAX. V rámci instrumentálních analýz byly jednotlivé získané vzorky charakterizovány spektroskopickými (UV-VIS, FTIR) a termickými metodikami (EA, TGA) a byla určena jejich kyselost (celková, karboxylátová a dopočtem fenolická) pomocí potenciometrické titrace. Bakalářská práce v rozsahu 44 stran +3 strany příloh představuje rozsahově obsáhlejší práci, která je dle formálních zvyklostí správně rozdělena jednotlivé dílčí části (teorie – 12 str., rešerše současného stavu – 4 str., experimentální část – 7 str., výsledky a diskuze – 12 str., závěr – 2 str.). Teoretická část práce poskytuje čtivou formou ucelený náhled do problematiky půdní chemie a chemie huminových látek, které představují hlavní objekt experimentální části práce. Studentka v této části vhodnou formou využívá jednotlivé zdroje literatury, v rámci práce je formálně správně dle ČSN ISO-690 citováno celkem 36 zdrojů odborné literatury, což je adekvátní číslo pro danou úroveň závěrečné práce a svědčí o studentčině dobré práci s literaturou. Z formálního hlediska je až na drobné nedostatky (jednopísmenné předložky na konci řádku; při prvním použití by měla být zkratka vysvětlena) práce na velmi dobré úrovni, což svědčí o studentčině pečlivosti. Z věcného hlediska musím rovněž zmínit několik vybraných nedostatků, na které jsem narazil (str. 10 – jedná se o OxYhumolit; str. 12, obr. 2 – struktura fulvinových kyselin patří dle Buffla; frakce huminových látek není vhodné označovat jako polymery, nověji mluvíme spíše o acociátech či supramolekulách). V experimentální části práce studentka prezentuje dobrým způsobem jednotlivé realizované experimenty, místy chybí detailnější popis vyhodnocení a zpracování dat (viz. otázka oponenta 2 a 3). Jinak ovšem musím podotknout, že se jedná o velmi kvalitní práci. Studentka vhodným způsobem interpretuje a diskutuje data v souvislostech a vyvozuje logické závěry, které koreluje s aktuální literaturou. V tomto ohlednu nemám naprosto žádnou připomínku. Závěrem musím podotknout, že bakalářská práce studentky Elišky Šátkové představuje velmi kvalitní práci, která bezesporu splnila všechny cíle vytyčené v zadání. Bakalářskou práci tedy doporučuji k obhajobě a navrhuji ji ohodnotit stupněm „výborně“ (A).

eVSKP id 139181