ŽIAK, M. Prostorová registrace částečně se překrývajících snímků sítnice [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Student Milan Žiak se ve své práci věnoval prostorové registraci částečně se překrývajících snímků sítnice. Tématu se věnoval a konzultoval pravidelně. Teoretická část práce je obsáhla, mnohdy až odbočuje od tématu samotné práce. Vyznačuje se tak velkým množstvím použitých zdrojů, což považuji za její klad. Nicméně se projevuje velkou mírou chaotičnosti a to jak ve formální úpravě (chybí citace obrázků 1.1, 1.2, 2.4, 2.5 a další, nedefinované proměnné v rovnicích 2.1-2.11 a další, číselné odkazy na obrázky v textu nekorespondují s číslováním obrázků, duplicitní popisy obrázků 3.4 a 3.5, nečitelné grafy – obr. 3.3) tak ve členění kapitol. V práci bych uvítala samostatnou kapitolu „Výsledky“ s podrobnějším popisem a zhodnocením výsledků, jak graficky tak textově. Ocenila bych zde také ukázku sfúzovaných dat z celé sítnice a porovnání slícovaných dat pomocí zvolené metody s manuálním slícováním. Dále při popisu metodologie student často přechází k metodám cizích prací a je tak místy nejasné, jestli zmíněné bylo použito nebo je jen pro přehled zmíněno. Část „Vyhodnotenie“ tématicky spíše odpovídá diskusi. I přes výše zmíněné považuji zadání za splněné. U studenta musím ocenit jeho iniciativu, jak při výběru metody, tak při její samostatné implementaci. Práci hodnotím stupněm D/65b.
Student se měl ve své práci zabývat metodami pro registraci snímků sítnice za účelem skládání snímků sítnice s vysokým rozlišením. Předložená práce má rozsah 57 stránek včetně úvodu. V prvních kapitolách student popisuje jak principy adaptivní optiky (AO) tak i principy různých metod registrace obrazů. Zde bych vytknul především chybějící citace obrázků a rovněž místy chybějící popis veličin v rovnicích. Zmatečné je rovněž číslování a odkazování na obrázky. Nicméně i přes tyto nedostatky považuji tuto teoretickou část za vhodnou rešerši existujících metod a tvoří to tak dobrý základ práce. V praktické části student implementoval metodu registrace snímků založenou na párování konstelací. Výběr metody se ukazuje jako vhodný, ale bohužel praktická část práce je popsána značně zmatečně a nestrukturovaně. Nejprve je třeba konstatovat, že student zcela rezignoval na lícování obrazů za účelem skládání dílčích snímků do jednoho snímku sítnice ve velkém rozlišením a omezil se pouze na registraci dvojic snímků. Rovněž v práci postrádám jak ukázky lícovaných dat, tak především podrobnější statistické vyhodnocení. Grafy na obr.4.2 a 4.5 jsou zcela nevhodné. Rovněž nerozumím tvrzení, kdy se v úvodu kapitoly 3 píše o tom, že navržená metoda zpracovává 281 snímků od 10 pacientů, zatímco ve vyhodnocení v kapitole 4.1 se píše o 249 párech obrázků. Není tak vůbec zřejmý původ a struktura vstupních dat. Samotný závěr práce je naprosto nedostatečný. Po formální stránce je práce na průměrné úrovni. Struktura textu působí dost zmateně, zejména v druhé polovině práce. Například třídění na jednu podkapitolu první úrovně (4.1) nedává smysl. Vzhledem k uvedeným nedostatkům považuji zadání práce za splněno částečně. Jde zejména o absenci registrace více snímků do jednoho s velkým rozlišením. Výslednou práci hodnotím E/55.
eVSKP id 142105