CETKOVSKÁ, J. Zhodnocení fyzikálních a chemických parametrů plodů dosud méně využívaných druhů drobného ovoce a návrh nového nealkoholického nápoje z tohoto ovoce [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2016.
Ing Jitka Cetkovská nastoupila do doktorského studijního programu Chemie a technologie potravin v akademickém roce 2009/2010. Jako téma si vybrala posouzení nutričních faktorů u dosud méně využívaných druhů drobného ovoce. Tato volba byla logickým vyústěním jejího trvalého zájmu o netradiční ovoce, neboť obdobné problematice se věnovala již ve své bakalářské a posléze i magisterské práci. Výsledky své práce disertační shrnula v doktorské práci s názvem „Zhodnocení fyzikálních a chemických parametrů plodů dosud méně využívaných druhů drobného ovoce a návrh nového nealkoholického nápoje z tohoto ovoce“. V doktorské práci se zaměřila na charakterizování, srovnání a posouzení pěti druhů netradičního ovoce: aronie, bezu černého, dřínu, jeřábu, a rakytníku. Tuto ryze experimentální část potom propojila s praktickým výstupem – výrazně se podílela na přípravě 2 užitných vzorů na výrobu kombinovaného nealkoholického nápoje z hroznové, jablečné a bezinkové šťávy. V současné době jsou již tyto nápoje dostupné nejen v síti obchodů s tzv. zdravou výživou, ale i ve velkých obchodních řetězcích. Dílčí výsledky své práce doktorandka publikovala: ve 2 časopisech s IF i v odborném časopise recenzovaném. Účastnila se 2 mezinárodních konferencí i 4 konferencí národních. Spolupracovala přípravě jedné výzkumné zprávy a na přihlášce 2 užitných vzorů. Během doktorského studia skládala Ing. Cetkovská předepsané doktorské zkoušky vždy v termínu. V září 2012 podala Pojednání o disertační práci a úspěšně složila státní doktorskou zkoušku. Na Ústavu chemie potravin a biotechnologií FCH se aktivně podílela na výuce dvou předmětů – praktika z analytické chemie potravin a praktika z instrumentální a strukturní analýzy. Každým rokem konzultovala bakalářské a diplomové práce. Doktorandka také neustále pracovala na svém dalším vzdělávání a odborném růstu. Absolvovala odborné kurzy z analytické chemie, případně kurz základů vědecké práce, účastnila se mnoha firemních seminářů. V roce 2011 byla úspěšnou řešitelkou FRVŠ projektu týkajícího se inovace praktika, ve kterém vyučovala kapalinovou chromatografii. Doktorandka v průběhu studia prokázala, že umí samostatně vyřešit řadu odborných problémů, má přehled ve studované problematice a tvůrčí přístup k vědecké práci. Kolegům v laboratoři dokázala vždy poradit a ochotně se s nimi podělit o svoje nové zkušenosti. V laboratorním kolektivu byla stmelujícím prvkem. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem doporučuji, aby byla disertační práce přijata k obhajobě a po jejím úspěšném obhájení byla Ing. Jitce Cetkovské udělena vědecká hodnost Ph.D. S vědomím školitele doc. Ing. Jiřiny Omelkové, CSc. vypracovala 3.11.2016 RNDr. Milena Vespalcová, Ph.D. školitel specialista
Dizertační práce Ing. Jitky Cetkovské, je včetně příloh prezentována na 205 stranách textu. V příloze je seznam 10 publikací, ve kterých je Ing. Cetkovská většinou prvním autorem. Téma práce je velmi aktuální, zejména co se týče využití plodů netradičních na nároky velmi nenáročných ovocných druhů, protože předkládá současné poznatky o jejich obsahových látkách a nutriční hodnotě genotypů získaných z domácích podmínek. Že zvolené téma je velmi živé, je možno dokumentovat i na tuzemské a zahraniční literatuře k této tématice, jak je uvedeno v seznamu použité literatury. Práce je po formální stránce dobře pojata a napsána. V literárním přehledu autorka pečlivě a výstižně vybrala nejhlavnější momenty botanického popisu hodnocených genotypů méně pěstovaných ovocných druhů, uvádí mnoho údajů o obsahu a hodnotách nutričních látek získaných především v zahraničí, včetně využití plodů ve farmacii a potravinářství. U hodnocených obsahových látek jsou opět přehledně pojednány kapitoly z pohledu detekce, stability, oxidace, ztrát, stanovení a účinků a to především u vitamínu C, ale i ostáních látek jako jsou fenolické látky, antokyany , rutin apod. Již zpracovaný přehled literatury, kde se nachází velký počet současné citované literatury svědčí o autorčině obrovském zájmu o danou tématiku. Přesto se v této části vyskytly některé odborně nesprávné terminologie či některé skutečnosti ne zcela odpovídající realitě. Jako nedostatek lze považovat mylné označení těchto ovocných druhů jako drobné ovoce. Tento pojem je v odborné botanické a ovocnářské terminologii věnován tzv. bobulovému ovoci tedy skupině ovoce jakou jsou rybízy, angrešty, maliny, ostružiny apod. Dále označení Aronie černá neodpovídá správnému botanickému označení tohoto ovoce (temnoplodec černoplodý). V úvodu se uvádí, že tyto druhy jsou v ČR šlechtěny, takže by běžný čtenář nabyl dojmu, že vznikají odrůdy i u nás, to však kromě rakytníku a jedné odrůdy jeřábu neodpovídá skutečnosti. V části materiálu a metodika je přehledně a jasně podáno jaké metody analýzy a stanovení byly používány včetně jak byly optimalizovány a validovány pro podmínky laboratorního stanovení tohoto druhu ovoce. Velmi oceňuji volbu důsledné všestranné třístupňové úrovni senzorického hodnocení přes ordinální stupnici, profilový test až po hédonický test. Také statistické zpracování dat je podle mého názoru zvoleno tak, že absolutně přehledně a logicky uvádí hodnoty významnosti, odlehlosti výsledků a rozdíly jak v naměřených údajích analýz, tak i senzorickém hodnocení. Bohužel se však i v této části vyskytl jeden faktografický nesprávný termín a to u klimatických charakteristik stanovišť odkud byly odebírány vzorky, kdy je uvedeno namísto průměrné roční teploty průměrná denní teplota a u lokality Žabčice vůbec tento údaj chybí. Kapitola výsledky a diskuze je uvedena společně, což vhodně doplňuje vlastní výsledky získané autorkou s výsledky zahraničními. Úvodní kapitoly jsou věnovány optimalizaci a validaci analytických metod pro stanovení sledovaných parametrů. Cenným přínosem práce je právě stanovení obsahových látek z konkrétních odrůd, které jsou na podmínky ČR dobře adaptované a tím zcela vhodné k introdukci pro pěstování. Údaje o hodnotách bioaktivních složek netradičního ovoce na úrovni odrůd z našich podmínek nebyly před páry lety k dispozici a autorka má tak velkou šanci k publikování nejen ve vědeckých časopisech, ale i naučně populárních, tak aby se široké masy pěstitelů, konzumentů a zpracovatelů seznámily s výsledky biologicky cenných látek v nenáročných druzích ovoce, vesměs málo rozšířeném. Šíření a zájem o tyto druhy bude tak stoupat a je dobře, že pracovníci VUT v Brně společně s pracovníky Mendelu Brno byly u zrodu těchto cenných údajů o ovoci, které má budoucnost i pro malo-pěstitele. V dnešní době je návrat k vlastnímu dopěstování ovoce a zeleniny na venkovských zahradách, komerčních sadech, ale i ve městech opět módní záležitostí a ovoce těchto druhů svým složením nutričních látek právě předurčuje svými nízkými náklady vstupů a nenáročnosti k tzv.low input pěstování. Předložená dizertační práce představuje ucelený pohled na složitou problematiku stanovení a porovnání mnoha biologicky cenných parametrů jako jsou polyfenoly, vitamín C, celkový obsah sacharidů a organických kyselin apod. Výsledky potvrdily některé zajímavá fakta, jako např. u rakytníku odrůdy Leicora , kdy tato odrůda získala vysoké hodnoty u polyfenolů, vitamínu C a současně je dobře adaptovaná a plodná odrůda v našich podmínkách. Autorka získala také některé zajímavé korelace mezi obsahem polyfenolů a vitamínu C u rakytníku, zatímco u ostatních druhů se tato korelace nepotvrdila. Cenný přínosem této práce jsou výsledky Bioplot analýzy hlavních komponent (PCA), kdy autorka mohla klasifikovat jednotlivé genotypy podle obsahových látek a jejich genetického původu jakož i podobnost v rámci dendrogramů. Tato metoda by mohla být velmi užitečná i pro šlechtitele, kdy na základě složení cenných biologických látek může vybrat rodičovské páry s různých genetických center podle potřeby. V kapitole 5.2.6 je zajímavé zobecnění obsahu analyzovaných hodnot u jednotlivých druhů a celkové posouzení vhodnosti nejen druhů, ale i odrůd. Na práci je ocenitelné rovněž propojení s praxí, kdy autorka s kolektivem pracovníků a soukromým subjektem podaly 2 užitné vzory na výroby šťávy s 10% podílem bezové složky v kombinací s jablečnou a hroznovou štávou. Popsat celou problematiku studia obsahových látek v netradičních druzích ovoce je velmi složité vzhledem k různým validitám forem a metodám stanovení, vlivům ročníků a jednotlivým genotypům rostlin.
eVSKP id 97806