PROCHÁZKA, J. Kódování dat a formáty pro výměnu informací [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Morský, Ondřej

Úkolem práce bylo implementovat serializační formáty - textový, binární a navrhnout vlastní. Textový formát (XML) funguje víceméně náhodou a rozhodně se nejedná o správné použití XML. Binární formát (TLV) je ukládán textově a není tedy funkční. Práce obsahuje velké množství nesmyslných vět, které působí, jakoby byly přeloženy internetovým překladačem.

Posudek oponenta

Karásek, Jan

Student Jaroslav Procházka vypracoval práci na téma "Kódování dat a formáty pro výměnu informací". Práce je dobře strukturovaná a z obsahu bych se domníval, že bude obsahovat jen informace relevantní k zadání. Práce působí, jako by ji psalo více lidí. V teoretické části (kapitola 1 a 2) se vyskytují nesmyslně konstruované věty, které připomínají mírně upravenou práci automatického překladače. Vytknul bych tvrzení, že programovací jazyk Python a PHP patří mezi nejznámější objektově orientované jazyky, ani C++ není plně objektové. V teoretické práci jsou uváděny hlavně příklady související s prostředím .NET (kapitola 2.2, 2.3, 2.4, 2.5), přičemž práce je implementována v jazyce JAVA, jak student uvádí dále. Dalo by se to pochopit, kdyby bylo uvedeno nějaké porovnání metod implementovaných v těchto jazycích, to však v práci není. Doporučil bych jakékoliv porovnávání uvádět do tabulky, je to přehlednější. Pokud jde o kapitolu 3, ve které jsou popsány datové formáty serializace a je odkazováno na literaturu [12] a [13]. Není to ovšem pravda, protože student opsal a upravil text z internetu (některé odstavce jsou převzaty bez úpravy). Kapitola 3.1 je převzata z článku "JSON: první kroky aneb používáme PHP a jQuery" od Zdeňka Večeři ze serveru programujte.com. Kapitola 3.2 je převzata z článku "YAML: Serializační formát pro ukládání dat" od Martina Malého ze serveru zdrojak.root.cz. V práci není dodržován trpný rod a student mnohdy ani slova ve větách neskloňuje. Výše uvedené chyby svědčí o tom, že práce byla vypracována ve spěchu a student si ji po sobě ani nepřečetl. Student měl nastudovat formáty XML, JSON a TVL popřípadě další. Bohužel, ani to se studentovi moc nepovedlo, neboť hned ve struktuře formátu XML a JSON je chyba, kde je iterován přímo element a ne jeho hodnota (viz Osoba_1, Osoba_2 atd.) a není to jediná chyba. Ve formátu XML jsou použity chybné escape sekvence. Osobně jsem se pokoušel validovat kód formátu JSON (viz Obr. 4.6) ve validátoru na adrese http://jsonlint.com, ale bohužel nebyl validní. Formát TLV obvykle používá binární formát dat, o čemž není v práci ani zmínka. Termíny jako "flushnutí" na straně 25, by se v takovéto práci vyskytovat neměly. Dále se v práci vyskytuje spousta anglických termínu, které by se dali jednoduše přeložit. Vlastní metodu student navrhl na základě formátu JSON a TLV. Serializace a Deserializace všech zmíněných formátů byla implementována a funguje, avšak jejich díky špatnému nastudování teorie nefunguje jak by měla. Jak student v závěru přiznává, implementace formátu TLV se nezdařila v binární podobě, ale jen v textové, čímž jsou zkresleny výsledky všech simulací. Na druhou stranu je vidět, že se student již s programováním setkal, o čemž svědčí používané konstrukce ve zdrojovém kódu. Nerozumím tedy tomu, proč je práce provedena takovýmto lajdáckým způsobem. Na základě uvedených skutečností v teoretické části práce, chybně nastudovanému problému, a nepřesné implementaci, kterou student sám v závěru přiznává navrhuji práci hodnotit stupněm "F/nevyhovující".

eVSKP id 35136