SLIŽ, J. Impedanční spektroskop [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Cílem bakalářské práce byl návrh a realizace impedančního spektroskopu s obvodem AD5933. U této práce jsem byl pouze formální vedoucí, práce byla zadána ve spolupráci s Ústavem teoretické a experimentální elektrotechniky VUT v Brně pod konzultačním vedením Ing. Pavla Křepelky, jehož hodnocení tak přebírám. Práce splňuje nároky kladené na bakalářskou práci a doporučuji ji k obhajobě.
Jiří Sliž měl za úkol nastudovat problematiku měření impedance a impedanční spektroskopie, navrhnout zařízení pro měření impedančního spektra s obvodem AD5933 a diskutovat výhody a nevýhody tohoto přístupu. Následně ověřit parametry zařízení a navrhnout a realizovat software pro zpracování a vizualizaci naměřených dat. V první části práce jsou v odpovídající délce shrnuty metody měření impedance a je podrobně rozebrán analyzátor AD5933. V této kapitole bohužel úplně chybí zmínka o čtyřvodičovém měření impedance. V další kapitole je provedena rešerše odpovídajícího rozsahu na téma využití měření impedance v mikrobiologii, která je zaměřena na předpokládanou aplikaci zařízení - detekce živých bakterií a rozlišení biofilmů. Dále se autor zabývá popisem hardwarového řešení, které se bohužel omezuje pouze na dvouvodičové měření. Pro komunikaci mezi analyzátorem a počítačem použil mikrokontrolér PIC32. Popis bohužel v některých částech nepostihuje všechny detaily návrhu, například popis multiplexeru z hlediska spojení více multiplexerů si musí čtenář domyslet. Autor uvádí, že interní taktovací frekvence je vhodná pro měření nad 5 kHz, ač datasheet mluví o 1 kHz. U obrázku 4-3 zřejmě autor opomenul citovat zdroj. Popisu softwaru by prospělo blokové schéma řízení mikropočítače, dále není bohužel ukázán panel Nyquistova diagramu v němž se navíc několikrát jak v textu, tak v softwaru, vyskytuje překlep. Jinak ale software vypadá funkčně a použitelně. V kapitole 4.4 se autor pokouší určit přesnost a opakovatelnost měřicího přistroje na základě porovnávacího měření s impedančním analyzátorem Agilent 4294A (přičemž uvádí neexistující typ Agilent 4594A). Opět zde není ani zmínka o různém zapojení (reference měří čtyřvodičově). Přehlednost grafů zhoršuje uvádění frekvence v jednotkách Hz, když se pohybujeme v řádu desítek kHz. Následně se autor pouští do zevrubného popisu praktických měření, na kterých ověřuje funkčnost svého přístroje. Popis měření a jeho analýzu prokládá teorií, která by měla místo spíše v úvodu práce. Většinu závěrečných grafů cituje z magisterské práce spolupracovníka, jenž využíval zařízení pro měření svých výsledků - ověřování vlivu elektrod a rozpoznávání biofilmu. Na závěr autor vytváří model pomocí parciální metody nejmenších čtverců a validuje ho. Zde chybí jakékoliv zdůvodnění použití právě tohoto modelu. Graf 4-20 by mohl mít uvedenou jasnější jednotku, protože se dle popisu jedná zřejmě o čas. Shrnutí: Autor odvedl velké množství práce na návrhu a realizaci hardwaru, softwaru a při ověření funkčnosti na externím pracovišti. Na tvorbu formálního dokumentu zřejmě neměl dostatek času a tak práce obsahuje řadu překlepů, zejména v jejím závěru. V některých kapitolách není dopodrobna vysvětleno vše, co by vysvětleno být mělo. Ač má formální dokument řadu nedostatků, vzhledem k náročnosti práce a zřejmé funkčnosti řešení výsledek svědčí o bakalářských schopnostech.
eVSKP id 66261