VAŠÍČEK, A. Řídící elektronika měniče na bázi DSP Texas Instruments [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudky

Posudek vedoucího

Valach, Soběslav

Cílem bakalářské práce bylo prostudovat možnosti implementace a optimalizace řídících algoritmů výkonového měniče s procesory řady TMS320C2x a ověřit navržené algoritmy na reálném systému, který byl již z části realizován v rámci semestrální práce pana Vašíčka. Pan Vašíček při řešení bakalářské práce pravděpodobně pracoval samostatně a nevyužil možnosti řešenou problematiku konzultovat. Dosažené výsledky nejsou v práci diskutovaný a ani nebyly předvedeny při odevzdání práce. Dále v práce neobsahuje zdrojové texty programů (algoritmy, řídící struktury), schéma zapojení, motivy desek plošných spojů a blokové schéma střídače zapojeného do elektroinstalace drážního vozidla.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Využití literatury D 6/10
Formální zpracování práce E 10/20
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) E 10/20
Splnění zadání D 30/50
Navrhovaná známka
E
Body
56

Posudek oponenta

Macho, Tomáš

Dle zadání bakalářské práce měl p. Vašíček prostudovat možnosti implementace a optimalizace algoritmů pro řízení výkonového měniče se signálovým procesorem řady 2000 firmy Texas Instruments. Náročnost zadání lze jak po stránce odborné, tak i časové považovat za poměrně náročné, protože zasahovalo do oblasti výkonové elektroniky, programování signálových procesorů a optimalizace algoritmů s ohledem na rychlost běhu na signálových procesorech. Celá průvodní zpráva obsahuje 33 stran včetně seznamu zkratek a je členěna do 5 kapitol. Neformální část práce má pouhých 19 stran a řešení úkolu uvedenému v zadání, tj. optimalizaci algoritmů pro řízení výkonového měniče, je věnována pouze kapitola 3.2 na str. 24, tedy jen jedna strana!!! Výsledkem řešení je jedna funkce v jazyce C, autorem označená main_loop. Ta obsahuje příkaz nekonečné smyčky a jeden přiřazovací příkaz. V přiřazovacím příkazu jsou volány funkce matematické knihovny IQ-math (_IQ19int, _IQ19, _IQ19mpy, _IQ19sinPU, _IQ19div, _IQ12), jejichž význam a činnost není vůbec v práci popsána. V následujícím textu (posledním odstavec na str. 24) autor uvádí: "při požadavku na maximální ryhlost a efektivitu výpočtu je možné celý výpočet provádět se 32bitovými fixed-point čísly bez použití knihovny IQ-math a výpočet tak podstatně urychlit". Nakonec ještě dodává, že funkci sinus by bylo možné počítat pomocí tabulky uložené v ROM paměti procesoru již od výrobce. To jsou, dle mého názoru, jediné vlastní úvahy p. Vašíčka o možnosti optimalizace a implementace algoritmů pro řízení měniče. P. Vašíček se v práci pokoušel o návrh obvodové realizace řídicí jednotky měniče se signálovým kontrolérem TMS320F2808, přestože to neměl explicitně uvedeno v zadání práce. Návrh je však neúplný a dosti chaotický. Autor v práci uvádí pouze blokové schéma řídicí jednotky. Za velmi závažný nedostatek považuji skutečnost, že v práci chybí celkové schéma zapojení řídicí jednotky, popis funkce jednotlivých součástek, dílčí schémata pro výpočet hodnot součástek a vlastní výpočty. Práce obsahuje kapitolu 2.3.2 o návrhu plošného spoje, ale skutečné výsledky návrhu, které by sloužily jako výrobní dokumentace (výkresy jednotlivých vrstev plošného spoje, rozmístění součástek) součástí práce nejsou. Stejně tak není přiložena rozpiska použitých součástek. Průvodní zpráva působí dosti chaotickým dojmem, názvy mnohých kapitol neodpovídají jejich obsahu a jsou nevhodně voleny. Např. kapitola "2.1 Požadavky na desku" obsahuje směsici obecných úvah o požadavcích na klimatické podmínky, v nichž má navrhované zařízení fungovat, skutečné požadavky na návrh desky plošného spoje, ale i požadavky na filtraci vstupních analogových signálů včetně splnění vzorkovacího teorému nebo požadavky na ochranu vstupů a výstupů řídícího procesoru. V práci postrádám informace o tom, jakých výsledků dosáhl p. Vašíček při optimalizaci algoritmů pro řízení měniče. Na základě kapitoly 4.3 na str. 28 jsem naopak nabyl dojmu, že se p. Vašíčkovi žádnou významnou optimalizaci algoritmu nepodařilo dosáhnout. V kapitole 4.3 autor také uvádí: "Navržený program je plně funkční, stále však nevyužívá veškeré možnosti desky ani DSC". Není mi jasné, co p. Vašíček myslí tím, že navržený program je plně funkční. Doporučuji komisi, aby si nechala od p. Vašíčka předložit důkazy o funkčnosti programu. Na základě předložené průvodní zprávy bohužel musím konstatovat, že se p. Vašíčkovi nepodařilo splnit hlavní úkol vyplývající ze zadání práce - na základě studia najít vhodné možnosti implementace algoritmů pro řízení výkonového měniče se signálovým procesorem řady 2000 firmy Texas Instruments. Po odborné stránce považuji za odpovídající pouze kapitolu "1 PRINCIP NAVRHOVANÉHO STŘÍDAČE". Průvodní zpráva má přijatelnou jazykovou úroveň. Výhrady mám k Obrázku 1.1, jehož mnohé části jsou téměř neviditelné. S lítostí musím konstatovat, že předložená práce nesvědčí o bakalářských schopnostech p. Vašíčka a vzhledem k výše uvedeným závažným nedostatkům ji navrhuji hodnotit známkou "F/nevyhovující".

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání F 5/20
Interpretace výsledků a jejich diskuse F 4/20
Odborná úroveň práce F 20/50
Formální zpracování práce D 6/10
Navrhovaná známka
F
Body
35

eVSKP id 22272