KOSORÍN, M. Výpočtové modelování porušení keramických částicových kompozitních materiálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.
Předložená diplomová práce se zabývá výpočtovým modelováním porušení keramických kompozitních materiálů se zaměřením na výpočet zbytkové životnosti za předpokladu sub-kritického růstu mikrotrhlin. Student vytvořil rovinný a především několik prostorových konečno-prvkových modelů určených ke sledování růstu povrchových trhlin v matrici částicového kompozitu. Výsledkem práce je pak popis mechanismu poškození částicového kompozitu, který je založen na metodě konečných prvků. Student pravidelně konzultoval postup řešení své práce a projevoval zájem o řešenou problematiku. Myslím si, že práce je velmi dobře zpracována, všechny výsledky jsou vhodně okomentovány. S ohledem na výše zmíněné doporučuji práci k obhajobě s výslednou známkou „A“.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Diplomová práce Bc. Michala Kosorína se zabývá stanovením subkritického šíření trhliny v keramickém částicovém kompozitním materiálu. K jeho popisu bylo použito Charlesova pravidla. V první části práce je kromě základů lomové mechaniky provedena i rešerše numerického modelování šíření trhlin v kompozitních materiálech. Vybraný algoritmus řešení byl aplikován na třech geometrických konfiguracích. Po prvním přečtení nebylo jasné, jaké podmínky subkritického růstu byly uvažovány, tj. dominantně korozní prostředí, uvítal bych konkrétnější popis problému včetně mechanismu. Na straně 29 je uvedeno, že k subkritickému růstu dochází, pokud prahová hodnota součinitele K_I dosáhne na čele trhliny hodnotu v rozmezí 0,24-0,27 MPam^(1/2) a k nestabilnímu šíření dojde při překročení hodnoty 0,79 MPam^(1/2). V průběhu šíření byly prahové hodnoty faktorů intenzity napětí za první zmíněnou mezí a podmínka tak byla splněna, nicméně v posledních pár cyklech došlo k překročení druhé meze, což by mělo za následek nestabilní šíření trhliny. V závěrech to ale nikde nebylo zmíněno. Také mi nepřijde šťastné se odvolávat na nedokonalost sítě v případě rozdílů faktorů intenzity napětí mezi 2D a 3D modelem. Vzhledem k výpočtovému času 4 minuty zde bylo spousta prostoru síť vyladit. V práci se vyskytuje celá řada nepřesností, např. autor uvádí zatížení horní hrany tahovým napětím, ale na obrázku 26 je uveden tlak p = 10 MPa (pro simulaci tahového zatížení by musela být uvedena záporná hodnota tlaku). Na straně 50 je uvedeno, že prvek SOLID185 je kvadratický, což není pravda; graf 38 je spíš nepřehledný. Vzhledem k tomu, že práce je psána ve slovenském jazyce, nemohu hodnotit gramatickou stránku, nicméně i tak jsem v práci objevil několik gramatických chyb. Přesto práci hodnotím kladně, cíle práce byly splněny, nikde jsem ale nenašel vliv počáteční konfigurace trhliny vycházející z rozmístění defektů, jak bylo avizováno v třetím bodě dílčích cílů práce. Téma práce považují za aktuální a k jeho zvládnutí musel autor nastudovat potřebné množství literatury. Navrhuji celkové hodnocení B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 124589