CIMROVÁ, Z. OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění zastavění [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .

Posudek vedoucího

Koleček, Ivan

2. Urbanistické řešení Volba místa veřejného programu otevřeného celému univerzitnímu městu se logicky soustředila na jednom z palčivých problémů města v místě vstupu do jeho struktury jednou z hlavních komunikací, Třídou Svobody. Zuzana Cimrová hledá odpověď na dvě otázky. Jednak ukončení Třídy Svobody umístěním silného veřejného programu ve sledu veřejných budov dle Sitteho regulace v její uliční frontě a v opačném směru, na jejím počátku, musí být tento veřejný program místem identity pomyslné brány vstupu do městské struktury. Výsledná odpověď je reakcí, která není dosti rozhodná a přesná; je jen přípravou k dalšímu vývoji v měřítku města. Autorka navrhuje spojení parků v prstenci zeleně centra města, ale bez jasnějších odpovědí na vztah k řece, ke Třídě Svobody nebo k historickému centru. Správné počáteční otázky a kroky se hlavně soustředily na přítomnost knihovny v jejím prostoru se silnou a hodnotnou reakcí vyjádřenou otevřením jejího vnitřního světa do prostředí města díky otevření fasád a vtažení zálivu parku dovnitř knihovny. Koncept celkové struktury zastavění a otevřený blok směrem k parku ale i tak přináší viditelný potenciál. Návrh nového autobusového nádraží a parkovacího domu je elegantním řešením v širokém pásu parku, který zapojuje do koncepce i stávající parčík před OC s nadějí budoucího zklidnění dopravy. Zde autorka jasně říká, že tato funkční budova do městské struktury ještě nepatří. Stává se z ní specifický pavilon v parku, což je možné v této strategické poloze, zvláště když si uvědomíme, že parkování je také místo střetu a setkání lidí, dynamickým prvkem v klidu parku. B 80 3. Architektonické řešení Kompozice otevřeného bloku vychází z jasného rozhodnutí k umístění tří základních funkcí knihovny do tří objemů kolem vnitřního prostoru bloku otevřeného k parku. Velký automatizovaný depozitář je artikulací mezi veřejnou funkcí knihovny se vstupem ze Třídy Svobody a pracovní funkcí knihovny, která je doplněna dalšími veřejnými prvky. Spojnicí mezi těmito funkcemi jsou ochozy podél fasád depozitáře s pohledy do jeho tajemného světa. Každá část knihovny má svou vlastní identitu definovanou organizací vnitřních prostorů. Tato řada hodnotných rozhodnutí je v křídle veřejnosti vyjádřena hrou otevřených prostorů, uzavřených jader a centrálního prostoru dynamického prvku, jak osvětlení, tak pohybu. Ten se stává regulací vnitřního života, nejen prostředí studia, ale také setkání, výměny, objevení a dialogu s knihami. Jeho otevření k městu je symbolickým přístupem ke znásobení pěších zón města vtažených do veřejných podlaží knihovny, jak to známe např. z pařížského Centre Pompidou. Se stejně hodnotným přístupem je organizováno křídlo práce s knihou s doplňkovým veřejným programem; hra otevřených, polootevřených prostorů s vazbami na pevné body sekundárních prostorů je atmosférou otevření, které by měla kniha symbolicky přinášet. Objemy jsou vyjádřeny stejným principem fasád s malými změnami vzhledem k funkci jednotlivých částí knihovny, které jsou podrobněji vyjádřeny v ilustracích 3D. A 90 4. Technicko konstrukční řešení. Základní rozhodnutí v technice stavění, nosná struktura, technické instalace a konstrukční detaily zůstaly pouze na začátku k přípravě projektu do reality stavění. Vyjádření prostorové lehkosti a otevření do města však dobře odpovídá i volba materiálů, sendvičových panelů Kingspan, skla a tahokovu, v podobě fixních či posuvných částí. Naproti tomu solidní depozit je vyjádřen plnou betonovou hmotou s vyřezanými okny, což vhodně rozvíjí zvolený koncept. B 80 5. Formální úroveň. Grafická část projektu zůstala na úrovni ne příliš silného vyjádření konceptu i projektu, jak v měřítku města, tak architektonického řešení, nicméně oceňuji lehkost výsledných plánů. Fasády a plány jsou v abstraktním výrazu bez vztahů k prostředí okolí. Jsou to ilustrace 3D, kde nám autorka dává nejvíce informací o vnitřním prostředí knihovny a její tváři v měřítku města. B 83 Slovní hodnocení práce: Velká investice času a energie přináší pozitivní výsledek v projektu jednoho z nejpodstatnějších veřejných vybavení města – univerzitní knihovny, při regulaci bolavého místa města. Je to hodnotné vytvoření vnitřního života a prostředí, které charakterizuje projekt, kde jeho potenciál v měřítku města čeká na další odhalení. Otázky a náměty k obhajobě: Jaký je charakter vnitřního prostoru bloku - zahrady? Jaký je charakter galerií fasády veřejného křídla knihovny? Jaké jsou materiály vnitřního prostředí veřejné části knihovny?

Posudek oponenta

Spusta, Ondřej

Návrh prokázal, že řešení dlouhodobě neřešených míst nemusí být komplikované a propojení olomouckých parků v místě tržnice může fungovat. Lapidárnost formy i konstrukce zde má kvalitu manifestu, zobrazující veřejnou budovu bez potřeby důrazu na drahý detail, nevylučující standardní provedení a v běžném rozpočtu …

eVSKP id 141121