Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Klučáková, Martina

Studentka pracovala samostatně na řešení zadání a její přístup zejména v oblasti experimentálních prací a zpracování dat byl velmi dobrý. Cíle práce splnila v celém rozsahu, proto hodnotím stupněm A.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Smilková, Marcela

Studentka Šárka Nováková se ve své bakalářské práci zabývala stabilitou huminových kyselin (HK), které byly extrahované činidly HCl, MgCl2 a MiliQ vodou. Pro účely studia stability HK byly využity metody termické analýzy – termogravimetrie (TGA), diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC); pro stanovení možných strukturních a prvkových změn HK byly využity metody – infračervená spektrometrii s Fourierovou transformací (FT-IR) a elementární analýza (EA). Předložená bakalářská práce Šárky Novákové má celkem 36 str., což hodnotím velmi kladně, rozsah je zcela dostačující. Teoretická část byla popsána na 12. stranách, z toho 10 stran je věnováno tématice – organická hmota v půdě a huminové látky. Tato část práce je v některých místech zmatečná a obsahuje značné množství překlepů či nešťastně zvolených slovních formulací (viz Chyby a připomínky). Na závěr teoretické části studentka popisuje metody, které byly využity v předložené práci. Je zde také popsána metoda NMR, která ovšem není v práci využíván. V celé práci se vyskytuje 30 odkazů na literaturu, z nichž většina jsou webové stránky. S ohledem na vysokoškolskou práci bych volila vyšší počet odborných publikací zaměřených na danou problematiku (knihy, články). Výsledkům a diskuzi věnovala Šárka Nováková 9 stran, na kterých stručně a výstižně popisuje výsledky z použitých technik. V první části studentka sumarizuje výsledky z elemementární a strukturní analýzy. Ve druhé části se věnuje výsledkům z termických analýz. Tato část práce je poměrně pěkně a srozumitelně sepsána s minimálním počtem formálních nedostatků, avšak v některých případech jsem postrádala podrobnější diskuzi výsledků. Z grafického hlediska bych upozornila na barevné vyznačení křivek v grafech, které bych z pravidla vždy volila stejné pro jeden typ vzorku, z důvodu lehčí orientace (viz Obrázek 4). U obrázků 5 a 7 nejsou čísla na ose y zaokrouhlena na stejný počet desetinných míst. I přes zmíněné nedostatky Šárka Nováková splnila cíle předložené práce v plném rozsahu, a proto ji doporučuji k obhajobě s hodnocením „velmi dobře“/B. Chyby a připomínky: str. 3 a dále v textu – na místo huminová kyselina bych doporučovala používat výraz huminové kyseliny (z anglického humic acids). str. 7 nevhodně slovní spojení: „…velkou řadu funkčních skupin.“ str. 8 a následně i v celém textu, čísla publikací nejsou v textu řazeny chronologicky. Typografické nedostatky – např. str. 8 organický zbytků (místo organických), str. 9 a str. 14 huminifikace (místo humifikace), str. 10 opadu (místo odpadu), str. 15 překlep množszví, místo množství, str. 32 analýzy, místo analýze str. 13 nevhodně zvolené spojení ve větě – Huminové kyseliny je poznáme podle tmavší barvy. str. 15 nevhodně zvoleno slovo dřívějších, lépe v předešlých kapitolách str. 26 v textu studentka nepoužívá atm. %, ale pouze %

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Využití literatury a její citace	C
Úroveň jazykového zpracování	B
Formální úroveň práce – celkový dojem	B
Závěry práce a jejich formulace	A

Navrhovaná známka: B

Otázky

V závěru kapitoly 2.7.2 studentka uvádí klasifikaci huminových látek dle chemických a fyzikálních vlastností. Mohla by studentka uvést zdroj, ze kterého bylo čerpáno?
Na straně 15 studentka uvádí řadu kovových iontů a jejich schopnost komplexace. Mohla by studentka uvést, na základě čeho byla tato řada sestavena případně, kdo tuto řadu navrhl?
Na straně 23 studentka uvádí, že u extrakce HK z roztoku MgCl2 dochází k poklesu atm. % uhlíku ve srovnání s původní HK, což je dle autorky způsobeno „extrakcí funkčních skupin z HK“. Můžete diskutovat, co se s huminovými kyselinami děje, vezmeme-li v úvahu, že dochází k nárůstu atm. % kyslíku?
Na straně 25 (Tabulka 5) studentka uvádí, že pro extrakci HK z MiliQ vody odpovídá teplota rozkladu HK původní HK. Mohla by studentka diskutovat, proč dochází ke zvýšení množství nespalitelného podílu pro HK extrahované z MiliQ vody ve srovnání s původní HK?