PAVLINSKÝ, B. Dielektrická absorpce elektroizolačních materiálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Bakalářská práce Branislava Pavlinského se zabývá zkouškami elektroizolačních systémů se zaměřením na zkoušky pomocí stejnosměrného napětí, respektive měřením dielektrické absorpce. Cílem práce bylo sjednotit důležité informace v dané problematice a vytvořit kvalitní přehled o možnostech testování vysokonapěťových zařízení touto diagnostickou metodou. Průběžná aktivita studenta byla nízká, konzultace ohledně práce se konaly téměř na samotném konci semestru, mnoho uvedených informací tak zůstalo bez konečné konzultace s vedoucím. Z výsledného textu lze však vypozorovat, že se student snažil danou problematiku pochopit a řádně rozepsat podle předepsaného zadání práce. Rozsah textu nelze studentovi vytknout, nicméně, v práci se objevuje mnoho informací, které s problematikou velmi málo souvisí, naopak mnoho důležitých informací a fyzikálních podstat je zmíněno pouze okrajově, zejména při popisu zkoušek na vysokonapěťových zařízeních. V textu se vyskytuje označení prvků, bez jejich dalšího vysvětlení, neplatné odkazování a formální chyby. Grafická stránka zpracování je na dobré úrovni, kazí ji pouze využití nejednotných převzatých grafů. I přes uvedené nedostatky práce splňuje všechny body zadání, doporučuji ji tedy k obhajobě u SZZ a hodnotím 65 body.
Předložená bakalářská práce v úvodní části obsahuje popis principu vzniku polarizace dielektrik, elektrické vodivosti a elektrické pevnosti. Nicméně některé následující kapitoly již s tématem práce nesouvisejí nebo souvisejí jen úzce. Příkladem jsou dielektrické ztráty (Kapitola 1.5), kde je již uvažováno s přiložením střídavého napětí na dielektrikum. Dále pak Kapitoly 5.2.3, 5.3, 5.4.1 až 5.4.4 jsou mimo téma zadaní práce. Cílem Kapitoly 2 a 3 bylo popsat princip vzniku dielektrické absorpce a aplikaci tohoto jevu v podobě diagnostického nástroje. Jsou zde také popsány způsoby měření povrchového i objemového odporu vzorků dielektrických materiálů včetně můstkových metod. Bohužel se student již více nezaměřil na rozsahy těchto hodnot, požadavky na zkušení zdroje a měřiče malých proudů. V laboratorních podmínkách je prakticky použitelný pouze obsah Tabulky 4.2 a částečně Kapitoly 5. V práci jsou občasné gramatické chyby a některé časti textu lze jen obtížně pochopit. V textu první kapitoly je odkazováno na Obr. 1.1, na kterém by měl být popsán rozdíl mezi pojmem „izolant“ a „dielektriku“. Bohužel tento rozdíl zde popsán není, navíc je zde uvedeno nepochopitelné rozdělení podle skupenství. V kapitole 1.4.2 je pravděpodobně překlep v hodnotě konduktivity. Ve vztahu (2.3) na str. 31 není popsáno, co znamená proud iv(t). A následně nelze pochopit, co vyjadřuje v práci uvedený vztah (3.2) na str. 35. V popisu je odkazováno na vztahy (3) a (8), které nelze dohledat. Mezi číselnou hodnotou a jednotkou musí být vynechána mezera, platí to i o procentech a stupních Celsia. Navíc číselná hodnota a jednotka musí být na stejném řádku. Velká část odborného textu se opírá o nerecenzované zdroje – např. Wikipedie a další internetové stránky. Přitom existuje velké množství online dostupné literatury i recenzovaných článků např. IEEE, které při vypracování práce využity nebyly. Rozdíl je také v zadaném - v práci použitém českém názvu práce a použitém slovenském názvu v anotaci. Celkově některé kapitoly působí dojmem, že jsou vytvořeny narychlo bez hlubší analýzy. Až na výše uvedené nedostatky je závěrečná práce v pořádku, je vypracována v dostatečném rozsahu a splňuje všechny body zadání. Hodnotím 70 body.
eVSKP id 127267