DOSTÁL, Z. Optimalizace parametrů optické soustavy digitálního holografického mikroskopu pro odražené světlo. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2009.
Po grafické stránce je práce zdařilá. Po obsahové stránce je práce poznamenána řadou neobratných stylistických formulací a v některých částech absencí faktických údajů. Negativním dojmem působí nahodilé užívání 1.osoby jednotného čísla, 1.osoby množného čísla a trpného rodu. Diplomant využil svých bohatých znalostí práce s počítačovými programy Zemax a Mathcad, v nichž vytvořil modely optického systému jádra mikroskopu. Trasováním paprsků optickou soustavou stanovil rozměrové a optické charakteristiky digitálního holografického mikroskopu pro odražené světlo. Na základě teoretického výpočtu ověřil achromatičnost mikroskopu pro plošný nemonochromatický zdroj osvětlení. Rozsah a přesnost justážních mechanismů optických prvků stanovil na základě toleranční analýzy. Nad rámec zadání vytvořil konstrukčně zdařilý počítačový třírozměrný model digitálního holografického mikroskopu pro odražené světlo. Konstatuji, že diplomant přistupoval k řešení práce odpovědně a systematicky a cíle diplomové práce splnil v plném rozsahu. Oceňuji originalitu konstrukce rektifikačních mechanismů, které byly navrženy s ohledem na omezený zástavbový prostor. Zbyněk Dostál dokázal sladit práci optika a přesného mechanika. Prokázal schopnost interpretovat dosažené teoretické výsledky a vyvodit z nich praktické závěry pro konstrukci inženýrského díla. Domnívám se, že i přes výše zmíněné formální a faktické nedostatky převažují kladné stránky práce a jako vedoucí práce hodnotím diplomovou práci známkou výborně/A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A |
Předložená diplomová práce je formálně rozčleněna do osmi kapitol. V úvodních třech kapitolách podává autor stručný přehled mikroskopových metod pro zobrazení řezů třírozměrných vzorků včetně holografické mikroskopie a definuje cíle a strukturu diplomové práce. Následuje kapitola popisující základní funkční bloky digitálního holografického mikroskopu pro odražené světlo (DHM-OS), jehož analýza je předmětem diplomové práce, a požadavky, které jsou na tyto funkční bloky kladeny. Nejobsáhlejší pátá kapitola je zasvěcena trasování optické soustavy DHM-OS prostřednictvím komplementárních modelů vytvořených v programech Mathcad a Zemax. Na základě výsledků trasování jsou vyhodnoceny základní parametry zobrazení DHM-OS. Šestá kapitola obsahuje výsledky toleranční analýzy, které definují nároky na přesnost uložení jednotlivých optických komponent DHM-OS; tyto výsledky slouží jako podklad pro konstrukční návrhy justážních prvků a sestavy mikroskopu prezentované v sedmé kapitole. V závěru shrnuje autor dosažené výsledky a prezentuje výhled do možných budoucích aplikací navrhovaného DHM-OS. Formální členění diplomové práce a návaznost jednotlivých kapitol jsou logické, práce je graficky pěkně a přehledně zpracována. Na několika místech jsou ovšem prezentované informace poněkud stručné a není zřejmé, z čeho autor vyvozuje své závěry. Toto se týká zejména sekce 5.1 věnované optimalizaci planparalelních děličů, kde není jasné, v jaké konfiguraci bylo prováděno trasování optického systému (uvažovaná difrakční mřížka, konfigurace zobrazovaných předmětů / předmětových vln, směr chodu paprsků optickou soustavou) a co reprezentují spot-diagramy v obrázku 6. Zde by výrazně prospělo ilustrovat situaci obrázkem a podrobněji popsat uvažovanou konfiguraci. Podobné výhrady lze v menší míře vznést k některým odstavcům v sekci 5.7, např. k části pojednávající o vlivu velikosti clony osvětlovací soustavy na spektrum vlnových délek přispívajících k zobrazení DHM-OS (obrázek 29). Práci lze dále vytknout překlepy v některých vztazích a rovnicích (pevně věřím, že v matematickém modelu jsou všechny symboly vloženy správně!), stylistickou nejednotnost (kombinované používání 1. osoby jednotného a množného čísla a trpného rodu při popisu provedených teoretických a experimentálních kroků) a drobné gramatické chyby. Popisky pod některými obrázky jsou příliš kusé, což snižuje jejich srozumitelnost a nutí čtenáře vracet se zpět k hlavnímu textu. V souhrnu lze ovšem říci, že práce je poměrně zdařilým a vyváženým celkem teoretických a experimentálních částí, dotýká se většiny relevantních problémů spojených s konstrukčním návrhem DHM-OS, a může sloužit jako dobré vodítko při vlastní realizaci navrhovaného DHM-OS.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | C |
eVSKP id 19351