ŠEPTUN, R. Systém pro optické měření otoku končetiny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student se ve své práci zabýval optickým měřením otoku končetiny. Student k práci přistupoval s nízkou aktivitou, kdy se tato aktivita začala zvyšovat až s blížícím se termínem odevzdání. Pro snímání otoku končetiny navrhl a sestavil prototyp pozičního systému. Tento poziční systém používá kameru, která snímá pod různými úhly objekt. Na základě znalosti akvizičních parametrů je možné rekonstruovat skenovaný objekt. Student navrhl a realizoval metodu založenou na segmentaci prstu. Díky jednotlivým snímkům z různých úhlu natočení je možné rekonstruovat 3D podobu snímaného objektu. V práci trochu postrádám objektivní hodnocení a testování pomocí testovacích fantomů. Nicméně zadání práce považuji za splněné a navrhuji hodnocení 70/C.
Diplomová práce se zabývá návrhem, konstrukcí a programovým řešením systému pro optické měření otoku horních končetin. V první části je rozebrána problematika vzniku otoků končetin. Dále jsou stručně řešeny hardwarové možnosti konstrukce systému akvizice obrazových dat a metodiky jejich softwarového zpracování. V praktické části je řešena volba hardwarových a softwarových prvků, konstrukce zařízení, kalibrace kamerového systému a algoritmus pro zobrazení 2D hranových bodů do 3D prostoru pod různými úhly rotace. Poslední část práce je složena z výsledků a jejich diskuze. Po formální stránce práce trpí řadou nedostatků. Řazení kapitol a podkapitol není příliš přehledné, některé podkapitoly obsahují pouze tři věty bez významné informační náplně. Některé popisy nebo proměnné nejsou přiřazeny k žádné rovnici nebo nejsou vysvětleny (SURF a Harrisův detektor), práce obsahuje řadu překlepů, některé odkazy na obrázky se neshodují s jejich číslováním (Obr. 8/9, 21/22, 22/23, 26/27) , chybí popisy os či jednotky v grafech (Obr. 26, 29, 30 a 31), je zhoršená kvalita některých obrázků (Obr. 18, 19, 20). Softwarové řešení počínaje ovládáním krokového motoru, kalibrací kamerového systému a sběru obrazových dat, přes detekci význačných bodů, jejich párování až po triangulaci do 3D prostoru a vizualizaci bylo kompletně realizováno pomocí funkcí dostupných a popsaných v toolboxech Matlabu. Toto bych nepovažoval za nedostatek, avšak v teoretickém úvodu postrádám detailnější popis těchto použitých technik a z práce tak není jasné, zda všem použitým metodám student dostatečně rozumí. V práci bylo nad rámec zadání vytvořeno grafické rozhraní. Výsledkem navrženého řešení je poté rekonstruovaný povrch snímaného objektu a odhad objemu, což je prezentováno na třech rekonstruovaných prstech. Zde postrádám informace, zda se jedná o stejné nebo různé prsty a v jakých jednotkách je výsledný objem. Postrádám také jakékoliv objektivní zhodnocení na umělých objektech známých tvarů a objemů, například válec, kvádr, apod. Také postrádám určení chyby při opětovném snímání stejného objemu, chyby při použití rozdílneho počtu snímků pro rekonstrukci. Absenci rozsáhlejšího objektivního hodnocení považuji za největší slabinu diplomové práce. Dále postrádám návrh řešení, které by umožnilo snímání větší části horní končetiny. Problém v praxi vidím zejména v dlouhé době snímání, a s tím spojenou nestacionaritou scény, která není nijak řešena. Nevýhdou tohoto řešení je přímé mechanické spojení krokového motoru na rotační rameno pomocí hřídele, kde by pravděpodobně bylo vhodnější využít spojení například převodovým systémem. Zadání práce považuji za splněné a práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm D (68 bodů)?
eVSKP id 104832