SILVESTR, J. Automatizované pracoviště pro stanovení teplotního součinitele objemové roztažnosti kapalin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Ke zpracování závěrečné práce se pan Silvestr postavil čelem a z velké míry splnil zadání, i když některým jeho bodům, zejména v teoretické části, nevěnoval odpovídající pozornost nebo je vypustil. Student sestavil pracoviště, využitelné pro stanovení teplotní koeficientu objemové roztažnosti řízené počítačem a s využitím vhodných softwarů naprogramoval příslušné procedury měření. Získané výsledky aproximoval a pokusil se vyhodnotit. Již při vlastním zadávání práce do systému jsem měl představu, jakým směrem se ubírat. Student přímo se mnou nekomunikoval (až na výjimky) a přistupoval k práci, jako ryze k vlastnímu dílu bez vnějšího zásahu akademických pracovníků. Jeho zvolený rozdílný způsob řešení však nepovažuji v žádném případě jako za špatný, spíše naopak, i mně posloužil jako inspirace pro další programátorské činnosti a pomohl rozšířit obzor v oblasti dostupného softwaru pro ovládání měřicích přístrojů připojených přes sériový port RS232. Stanovení teplotního součinitele objemové roztažnosti kapalin však není řešeno žádnou vlastní naprogramovanou aplikací v libovolném programovacím jazyce, tak jak bylo uvedeno v zadání. Oproti prvotní verzi, kterou mi student předložil, práce doznala pouze drobných změn, jak po stránce obsahové, tak i stránce typografické a grafické. Musím konstatovat, že student nezapracoval všechny mé připomínky. Škoda jen, že to bylo až poslední týden a na další odladění a korekce nezbýval již čas. Byť to není jevem obvyklým, musím poukázat, jako vedoucí, na nedostatky ve stylizaci některých vět, nejednotné typografické úpravě a zbytečně vyskytnuvších se chyb, překlepů a ne vhodně použité terminologie. Je nedodržena zejména jednotná symbolika a typografie zápisu fyzikálních veličin a jednotek (jednotné označování teploty řeckým symbolem theta), nejsou indexy u jednotek v případě grafických závislostí, grafy se číslují stejně jako obrázky, tj. Obr. a ne Graf atd. Dokonce v jedné práci chybí i vyvázané zadání. Na výše uvedené nedostatky upozorňuji, třebaže je to z pohledu vedoucího neobvyklé, Rovněž nesouhlasím i ze způsobem stanovení teplotního koeficientu objemové roztažnosti z grafických závislostí. Závěrem bych chtěl ocenit zejména studentovu samostatnost a kreativní přístup při zpracování této bakalářské práce. Do dalšího studia bych chtěl studentovi sdělit, že za veškeré práce a činnosti je sice sám zodpovědný, ale současně mu je k dispozici i vedoucí, kterého se, alespoň v mém případě, nemusí bát oslovit pro případnou pomoc či správné směrování práce. Přestože se v práci vyskytují nedostatky, práci doporučuji k obhajobě.
Předložená bakalářská práce řeší problematiku metrologie se zaměřením na metody měření hustoty látek. Téma i cíl práce odpovídá oboru studovaného studentem. Hlavní její zaměření je na shromáždění informací o využití vhodných diagnostických metod pro stanovení hustoty kapalných a tuhých látek. V úvodní části student velice podrobně shrnul informace o přímých a nepřímých metodách měření hustoty. Chybí požadavek uvedený v zadání. Cituji: „pojednejte o změně jejich vlastností v souvislosti s teplotou a možných aplikacích“. Kapitoly 2. i 3. jsou na můj vkus velice stručné. Pan Silvestr vychází z přístrojového vybavení na UETE FEKT VUT Brno a využil analytické váhy Radwag XA 310/X, termostat CC K6s plus blíže nedefinovaný počítač, nazvaný jako sběrný. Pro komunikaci vah s počítačem využil volně dostupný program Pomiar Win, pro termostat použil program Spy Control Evaluation, Chybí mi zajištění většího komfortu obsluhy i následně pro vyhodnocení měření, což zřejmě bylo vyžadováno i v zadání slovy, cituji “i pomocí vlastního zdrojového kódu“. Diplomant provedl, měření pouze na dvou vzorcích, což byla voda a olej PARAMO TRAFO N- A kde v textu neuvedl jeho složení ani základní parametry uváděné výrobcem. Což je dostupné na webu https://eshop.paramo.cz/data/Tiskoviny/Paramo_katalog_vyrobku.pdf Podle předložené práce provedl pouze minimální počet měření, která ani např. u destilované vody nekorespondují v počtu nastavovaných teplot s odpovídajícími hodnotami tabulkovými. Logicky se graf naměřených hodnot liší do tabulkových, protože podle textu nebylo provedeno temperování vzorků při příslušně teplotě. Rozdíly přisuzuje student možností kontaminace, což se dalo poměrně jednoduše ověřit změřením vodivosti měřeného vzorku. Kromě toho podle mého názoru nešlo o vzorek vody destilované, ale deinonizované. Popisy a tabuková vyjádření naměřených a vypočtených výsledků jsou uvedena velice nepřesně, až zmatečně. Úroveň předložené práce je po stránce obsahové i textové velice slabá. Grafická úroveň je vyhovující. I když jsou výsledky uvedené v bakalářské práci slabé doporučuji ji k obhajobě a hodnotím: B - 55 b
eVSKP id 94789