KLÍMA, J. Stanovení teplotního koeficientu reaktivity reaktoru v Jaderné elektrárně Dukovany [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Cílem práce bylo ověření hodnoty teplotního součinitele reaktivity v Jaderné elektrárně Dukovany. Práce má prakticky dvě části. V první části práce se student vzhledem k zadanému tématu práce stručně zabývá bezpečností provozu jaderných reaktorů, fyzikou reaktoru, popisem aktivní zóny tlakovodního reaktoru VVER-440, spouštěním reaktoru a realizací fyzikálních testů v podmínkách Jaderné elektrárny Dukovany. Stěžejní částí práce je druhá část – kapitoly 8 a 9 – stanovení teplotního koeficientu reaktivity reaktoru v Jaderné elektrárně Dukovany a vyhodnocení použité metody výpočtu. Pro stanovení teplotního součinitele reaktivity byl studentem vytvořen počítačový program „Stanovení teplotního součinitele reaktivity“, pomocí něhož byly z poskytnutých souborů vypočítány hodnoty teplotních součinitelů reaktivity. Výpočtové podklady pocházejí z měření prováděných v rámci fyzikálního testu při opakovaném spouštění reaktoru po výměně paliva. K výměně paliva a opakovanému spouštění reaktoru dochází přibližně jedenkrát ročně a za dobu provozu Jaderné elektrárny Dukovany (od roku 1985) byl získán velký počet takovýchto souborů. K ověření správnosti použité metodiky bylo použito statistického Wilcoxonova párového testu. Na základě tohoto testu byly porovnány hodnoty získané pomocí studentem vytvořeného počítačového programu a hodnoty získané pomocí počítačového programu TEPKO, jenž je součástí analytického nestandardního měřicího systému. Z porovnání výsledků z počítačového programu „Stanovení teplotního součinitele reaktivity“ a z počítačového programu TEPKO vyplývá, že použité metodiky jsou ekvivalentní a výsledky získané programem „Stanovení teplotního součinitele reaktivity“ jsou statisticky ekvivalentní s referenčními daty. Získané údaje jsou shrnuty v přiložených tabulkách (tab. 9 1 a tab. 9 2) a graficky zobrazeny na obrázcích (obr. 9 1 až obr. 9 6). Práce je vypracována velmi pečlivě, veškeré potřebné pojmy byly vhodně vysvětleny. Předložená práce splňuje požadavky kladené na bakalářskou práci a proto ji doporučuji k obhajobě.
ad 1. Student splnil zadání bakalářské práce v plném rozsahu. ad 2. Zasazením tématu svojí práce do obecnějšího rámce prokázal, že si uvědomuje širší souvislosti provozování jaderné elektrárny. Obecné kapitoly stručně popisují základní principy jaderné bezpečnosti, reaktorové fyziky i konstrukce aktivní zóny reaktoru VVER-440. Znalost těchto obecných principů je vhodně použita při popisu jednotlivých fází spouštění bloku i při popisu testu, který je předmětem bakalářské práce. Vlastní téma bakalářské práce je zpracováno podrobně a s pochopením věci. ad 3. Práci lze vytknout snad jen jisté neobratné formulace, které však vyplývají z faktu, že se jedná o látku, kterou student musel z velké části nastudovat samostatně. Naopak velmi oceňuji, že se při snaze o zjednodušení problematiky nedopustil hrubých chyb. ad 4. V práci je pro porovnání ekvivalence dvou alternativních výpočetních algoritmů teplotního koeficientu reaktivity použit Wilcoxonův párový test, který dosud nebyl používán a jehož využití může být vhodné i při řešení jiných úloh provozní reaktorové fyziky. Vysoce oceňuji i programátorskou práci studenta při zpracování souborů dat. ad 5. Literatura i jiné odkazy byly zvoleny správně vzhledem k řešenému tématu. ad 6. Formální zpracování práce je na velmi dobré úrovni. Z jazykového hlediska lze vytknout pouze drobné překlepy a to, že se student nevyhnul rozšířenému nešvaru při používání rozkazovacího způsobu slovesa vidět (tečka za viz). ad 7 Práci doporučuji k využití při výuce a jako úvod pro zájemce o problematiku provozu jaderných elektráren.
eVSKP id 51906