PROCHÁZKA, M. Generování kalibrů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Zadání je po stránce odborné i časové středně náročné. Bakalář se snažil pořídit a zpracovat dostupné materiály pro vyřešení úkolu, zpočátku pravidelně konzultoval postup prací. Vlastní práci vypracovával samostatně. V závěrečném semestru se dostal do značných časových potíží, které zapříčinily, že práce není dokončena. V práci je značná řada nepřesností, není splněn rozsah práce. Kladně lze hodnotit úvodní teoretické informace, které student získal v prvním semestru pro zpracování práce - bohužel je v práci nedokázal popsat, natož použít. Z požadovaného chybí především zaměření na formulaci učebních materiálů (například jako návody praktických úloh pro cvičení) a popisy jak s danými materiály pracovat při použití digitální techniky, zvláště pak při možnosti automatického zpracování. V případě, že student při obhajobách popíše alespoň jednu kvalitní úlohu pro cvičení, navrhuji klasifikaci dostatečně 50.
Pan Procházka vypracoval bakalářskou práci na téma Generování kalibrů. Zadání lze hodnotit jako průměrně složité. V první fázi práce měl nastudovat problematiku zpracování obrazu. Těžko soudit, kam jeho znalosti sahají, jelikož v práci o tomto tématu napsal pouhých 500 slov pokrývajících dvě strany. Popisuje standardní řetězec zpracování obrazu a nijak se nezaměřuje na konkrétní metody využitelné pro jeho práci. Následuje kapitola číslo dvě dlouhá 6 řádků. Zde zmiňuje, že obrdžel SW ke generování kalibrů a jeho úkolem bude jej pouze rozšířit o další moduly. V třetí části, která zabírá již 16 stran, se věnuje různým druhům kalibrů. Avšak tato část dle mého nemá hlavu ani patu. Jedná se o nesouvislý tok myšlenek, kdy autor přebíhá z jedné části na druhou. V úvodu této kapitoly uvedl bez dalších vysvětlování nějaké tři červené obrázky, pojmenované jako frekvenční kalibry. Postrádám u nich informaci o jaký kalibr se jedná, jakou funkci zobrazují, zda jsou jeho výstupem nebo převzaty a co lze pomoci nich vlastně určit. Navíc mi příjdou tyto obrázky za zcela nevypovídající obsahu práce - čáry jsou na nich bez jakékoliv viditelné posloupnosti a ve vzoru kruhu je zřejmý aliasing již při generování, tudíž předpokládám, že jsou prakticky nepoužitelné. V další části zmiňuje Faucaltovy univerzální mřížky. Na této kapitole je dobré, že uvedl alespoň, jak tyto mřížky vypadají a jak s nimi lze pracovat. Vše ovšem bez řádných citací použité literatury, aby bylo možné si jeho tvrzení ověřit. Uvedené rovnice nejsou vůbec číslovány. Z celé práce není patrné co je studentovým výstupem. Občas se v publikaci vyskytují obrázky číslované zcela mimo řadu (viz strana VII). Převzaté obrázky nejsou vůbec citovány. Pokud se podívám na použitou literaturu (celkem 7 uvedených zdrojů, psaných bez jakékoliv normy) podařilo se mi v práci nalézt pouze odkazy k prvním třem. Příloha na CD obsahovala pouze výše zmíněné červené obrázky v nedostatečném rozlišení (800x600) a zdrojový kód, z kterého opět nebylo patrné, které části jsou výstupem prací. Zadání práce nebylo celkově splněno, jelikož chybí i požadované zadání úloh. Vlivem výše uvedených nedostatků nedoporučuji práci k obhajobě a navrhuji práci výrazně rozšířit, případně předělat. Hodnocení F / 40.
eVSKP id 52555