ZBOŽÍNEK, Š. Senzory plynů, jejich konstrukce a testování [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Pytlíček, Zdeněk

Bakalářská práce byla zaměřena na oblast testování a kalibrace tlustovrstvých senzorů pro detekci plynů. Hlavním úkolem studenta bylo proniknout do dané problematiky a nabyté znalosti využít pro tvorbu programového vybavení pro automatizaci měření na již hotové směšovací stanici. V teoretické části práce se student zabývá problematikou detekce plynů obecně. Blíže byly popsány vodivostní senzory plynů a jejich základní parametry. Celou teoretickou část zpracoval student Štěpán Zbožínek zcela samostatně s použitím jím vybrané i vedoucím doporučené literatury, ze které vybral a zpracoval nejpodstatnější části, které následně využil při zpracovávání praktické části bakalářské práce. V praktické části student sestavoval programové vybavení v grafickém programovacím jazyce v prostředí LabView od firmy National Instruments. Za tímto účelem student z doporučené literatury nastudoval syntaxi jazyka a samostatně zpracoval celkové řešení. Dále student nastudoval z příslušných manuálů problematiku ovládání laboratorních přístrojů po standardní sběrnici GPIB za pomocí základních komponent v LabView. Realizované měřicí úlohy byly vybrány po domluvě studenta s diplomantem zabývajícím se konstrukcí senzorů plynů a zohledňují tak jeho budoucí potřeby. Celkově lze o této části práce říci, že student od začátku projektu dosáhl značného pokroku ve svých programátorských dovednostech. Pro ověření funkčnosti vytvořeného programu student provedl několik zkušebních měření na předložených tlustovrstvých senzorech pro detekci kyslíku. Jím získané hodnoty byly v souladu s teoretickými předpoklady a tím v podstatě splnil zadání práce. Student Štěpán Zbožínek přistupoval po celou dobu k práci na bakalářském projektu zodpovědně a při samotném zpracování projevoval velkou aktivitu a sám pravidelně docházel na konzultace. Na celkovou formální stránku práce mělo vliv pouze chybně stanovené časové rozvržení prací a tím způsobená nemožnost všech revizí vedoucím. Vzhledem k několika málo výhradám nelze považovat práci za nadprůměrnou ale pouze za standardní. S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhuji toto hodnocení

Posudek oponenta

Prášek, Jan

Předmětem bakalářské práce byla oblast detekce plynů pomocí vodivostních senzorů plynů, konkrétně vývoj obslužného programu zařízení pro testování těchto senzorů. Dle zadání se měl student seznámit s problematikou detekce plynů se zaměřením na vodivostní senzory, jejich konstrukci, princip funkce a metodiku testování. Na základě získaných znalostí měl vytvořit programové vybavení pro automatickou charakterizaci těchto senzorů pomocí testovací stanice a ověřit jeho funkci při zkušebním měření. Úkol vyžadoval zpracování množství literatury z oblasti detekce plynů se zaměřením na vodivostní senzory, jejich testování, kalibraci a zpracování signálu. Zde student prokázal dostatečnou schopnost nalézt a použít odbornou literaturu a materiály týkající se dané problematiky. Student splnil zadání v plném rozsahu. Jednotlivé části práce uspořádal v logickém sledu tak, že tvoří ucelený a souvislý pohled na řešení zadané problematiky. Kvalita zpracování této bakalářské práce odpovídá požadovanému standardu. V úvodní části práce se student zabývá senzory plynů, jejich základní funkcí, parametry a rozdělením. Podrobněji se věnuje vodivostním senzorům plynů, pro jejichž testování je určeno testovací zařízení, které je předmětem této práce. Dále se zabývá testováním, kalibrací a zpracováním signálu ze senzorů plynů. V praktické části práce se student zabývá základní charakterizací tlustovrstvého vodivostního senzoru plynů, na jejímž základě pak vytvořil modulární programové vybavení plynové směšovací stanice v programu LabView. Dále student provedl testovací měření při detekci kyslíku pomocí SnO2 tlustovrstvého vodivostního senzoru, čímž ověřil základní funkci stanice. Naměřené výsledky student zpracoval, přehledně vynesl do grafických závislostí a okomentoval. V závěru práce se nad její rámec věnuje výpočtu chyb měření, kde ovšem neuvažuje s chybou způsobenou nepřesnou koncentrací vstupních plynů. Formální zpracování diplomové práce je na dobré úrovni. Přesto se zde vyskytla spousta drobných nedostatků, jako je například nesmyslné číslování obrázků, nejednotnost jejich popisků, rámování grafů, chybějící odsazení odstavců, „*“ ve vzorcích namísto znaménka krát, nesmyslné číslování kapitol v příloze, atp. Téměř v celém textu zaměňuje slovo „měřicí“ za „měřící“. Literatura není v textu řazena chronologicky a odkaz na pět uvedených literatur v textu chybí úplně. Navíc jsou některé části práce psány v první osobě, což se neslučuje s požadavky na psaní technických textů. Svými výsledky práce přispívá k řešení problematiky v oblasti základní charakterizace vodivostních senzorů plynů a i přes výše uvedené nedostatky ji doporučuji k obhajobě a klasifikuji ji hodnocením B 88b.

eVSKP id 40916