ŠEDIVÝ, M. Polovodičové senzory plynů pro detekci organických plynů a par [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Předmětem bakalářské práce studenta Matúša Šedivého byla oblast polovodičových senzorů plynů s aktivními vrstvami tvořenými oxidem ciničitým, oxidem zinečnatým, oxidem wolframovým a oxidem titaničítým. V teoretické části student přehledně zpracoval rozdělení senzorů plynů včetně jejich statických a dynamických parametrů, které jsou důležité pro správné vyhodnocování výsledků. Teoretickou část student vypracoval zcela samostatně s použitím jím vybrané i vedoucím doporučené literatury. V praktické části student zprvu rozebírá technologické procesy výroby senzoru pro detekci plynů, kde popisuje výrobu vyhřívacího LTCC elementu, výrobu interdigitálních elektrod tenkovrstvou technologií na křemíkovém substrátu a depozici polovodičových vrstev metodou spray-coatingu. Hlavní částí práce byla charakterizace již zmíněných polovodičových aktivních vrstev pro vybrané plyny a porovnání zjištěných výsledků s komerčním senzorem Figaro TGS 822, kterou student výborně zvládl. Své výsledky přehledně zhodnotil a učinil správné závěry o možnostech, jak dosáhnout selektivity pro charakterizované plyny. Student Matúš Šedivý přistupoval po celou dobu ke své bakalářské práci velmi zodpovědně a vždy se zúčastnil všech domluvených konzultací. Při řešení vzniklých problémů, zejména při realizaci praktické části byl aktivní a měl podnětné návrhy, jak danou situaci řešit. Závěrečné zpracování výsledků proběhlo s dostatečným předstihem a kvalitou vypovídající o faktu, že se student v dané problematice výborně zorientoval a pochopil ji. Formální zpracování bakalářské práce je až na několik drobných detailů na vysoké úrovni. Vzhledem k uvedeným skutečnostem práci doporučuji k obhajobě a hodnotím výslednou známkou A - 97 bodů.
Bakalářská práce se zabývá problematikou odporových polovodičových senzorů plynů. Hlavním cílem práce bylo zkonstruovat senzor s různými aktivními vrstvami a změřit citlivostní charakteristiky, stanovit selektivitu a rychlost regenerace aktivních vrstev takto vyrobených senzorů. Dále měli být tyto vlastnosti vyrobených senzorů porovnané s vlastnostmi komerčních senzorů. V úvodní teoretické části student popisuje obecné vlastnosti a výrobu senzorů. V další části práce popisuje rozdělení senzorů plynů. Teoretická část práce je ukončena kapitolou o polovodičových odporových senzorech se zaměřením na jejich princip. Teoretická část práce je zpracována dostatečně podrobně a srozumitelně. Je členěna systematicky a logicky s občasnými gramatickými chybami. Experimentální část práce je taktéž zpracována detailně. Dosažené výsledky měření jsou vhodně popsané jak v diskuzi, tak v závěru práce. V experimentální části chybí vysvětlení, proč byly vybrány konkrétní materiály (titan, zlato) pro výrobu měřících elektrod. Rovněž chybí vysvětlení, proč byly vybrány konkrétní aktivní vrstvy (SnO2, ZnO, WO3, TiO2), kterými byly vytvořeny povrchy senzorů. Formální stránka práce je na velmi dobré úrovni a podtrhuje kvalitní zpracování práce. Vzhledem k výše jmenovaným skutečnostem hodnotím práci stupněm Výborně A (91 b).
eVSKP id 85914