NOVOTNÍK, A. Viniční majer v Jaroslavicích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2016.
Adam Novotník ve svém návrhu pracuje s archetypem valené klenby. Původní hloubkovou orientaci tradičního jihomoravského vinného sklepa tvůrčím způsobem převádí do výrazně lineárně formovaného objektu, který svým měřítkem akcentuje převažující horizontalitu místní situace a v gradující rytmizaci nabízí čitelné prostorově funkční řešení. Metamorfovaný oblouk tak ve své překvapivé mělkosti nabízí neotřelý vnitřní prostor s atraktivním pohledovým krajinným kontextem.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | Intenzivní, tvůrčí se zájmem |
Přes drobné nedostatky hodnotím bakalářský projekt Adama Novotníka jako velmi zdařilý. Autor prokazuje schopnosti jasné formulace konceptu podpořeného adekvátním programem, prostorem, materiálem i kultivovaným grafickým ztvárněním.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | A | Předložený bakalářský projekt pracuje se strukturou postindustriální krajiny, kterou radikálně, a přesto s citem, doplňuje o soudobou vrstvu. Území je podélnou strukturou členěno na dvě části; objekt je pupeční šňůrou spojující staré s novým, vinici a lom, vinaře/výrobce a zákazníka/spotřebitele. Situační výkres je však značně nepřehledný – postrádá vykreslení okolní zástavby či alespoň schematické zaznačení pozemků s vinicemi. | |
| Provozní řešení | A | Funkční program je velmi dobře přetavený do provozního řešení. Dispoziční schéma má jasně oddělený veřejný provoz od provozu zaměstnanců. Sekvenčním řazením jednotlivých kroků procesu výroby se přirozeně formuje lineární kontinuita objektu. | |
| Technicko konstrukční řešení | B | Nosný systém je řešen formou tenké železobetonové skořepiny. Jako odkaz na původní využití území by stálo za zvážení přiznání cihelného zdiva; neuvádím tento postřeh jako kritiku, spíše předkládám jako téma pro diskuzi. Z předložených výkresů není jasný systém odvodnění střechy. | |
| Architektonické řešení | A | Vztah k místu i programu autor potvrzuje hmotovou artikulací objemu, který má jednoduchý, a přesto prostorově bohatý charakter. Autor promyšleně pracuje se světelnou atmosférou i měřítkem jednotlivých místností; mimořádný prostorový zážitek poskytují přechody mezi jednotlivými prostory v podélné ose objektu, kdy každý z úseků, v momentě přiblížení stropu, představuje interval, který je analogií ticha v hudbě. Lineární řazení prostor podporuje i kryté podloubí, které ubytovací části dopřeje větší intimitu. Z vizualizací je patrné, že průchod sice působí do jisté míry monotónně a sám o sobě nevytváří sled různorodých atmosfér, nicméně ve vztahu k divoké krajině nasazuje pevné kontury a naopak – okolní prostředí prolamuje rytmus hran obloukové konstrukce. Tento moment návrhu velmi působivě podtrhuje fakt, že dimenze hmoty prostor nevytváří, ale že existuje silná sounáležitost mezi prostorem a časovou dimenzí, tedy vnímáním. | |
| Formální úroveň | A | Bakalářská práce představuje ucelený, a až na zmiňované výhrady, pečlivě dokumentovaný názor na řešené území. Grafické zpracování se vyznačuje velkou mírou propracovanosti a svébytnou poetikou, která dává vytušit více, než je možné zachytit výkresy. |
eVSKP id 94361