HANÁK, P. Měření a zpracování elektrogramů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Předkládaná práce se zabývá studiem šumu v záznamech elektrogramů pořízených optickou metodou. Student v její úvodní části popisuje elektrofyziologii srdce a věnuje se možnostem řešení záznamového zařízení pro registraci elektrogramů. Stěžejní část práce spočívá v identifikaci zdrojů rušení doprovázejících záznam elektrogramů izolovaného srdce optickou cestou, a v následném návrhu možností odstranění nežádoucích vlivů těchto zdrojů. Přestože tato část práce je založena na důkladné literární rešerši, mohla by být obsáhlejší v popisu možností odstranění rušení. Na základě rešerše student navrhl dvě metody odstranění šumu. Obě metody jsou ověřeny na reálných záznamech a v práci jsou přehledně srovnány výsledky pro úsek zaznamenaných dat. Volba parametrů ovlivňujících filtraci u obou metod je však založena na emirickém pozorování vlivu změny těchto parametrů na celkový signál, a v práci postrádám spojitost mezi výsledkem literární rešerše a volbou těchto parametrů. Nelze tak vyhodnotit optimálnost potlačení šumu. Závěr práce je věnován popisu parametrů opticky zaznamenaného akčního potenciálu, tyto parametry jsou však definovány velmi vágně a nepřesně. Kvalitu práce navíc snižuje fakt, že navržený program neumožňuje automatickou detekci charakteristických parametrů akčních potenciálů, ale umožňuje pouze jejich manuální rozměření. Dále ji snižuje v některých částech práce použité netechnické vyjadřování, které však není překážkou srozumitelnosti textu.
Diplomová práce studenta Pavla Hanáka je zaměřena na měření a zpracování elektrogramů. Prvním bodem zadání je vytvoření literární rešerše měření elektrogramů optickou metodou. Student nemá v práci uvedeno, jak se běžně pomocí optické metody snímá elektrická aktivita tkáně, jaké přístroje jsou využívány a jaké napěťově-citlivá barviva se mohou používat. Jedinou zmínkou je kapitola 6.1, která je pouhou kopií textu z [2]. O vlastní literární rešerši tedy není možné hovořit. Schéma zapojení, které se používalo k pořízení zpracovávaných dat, není v práci uvedeno. Zde by kopie schématu byla zcela na místě. Ze schématu by bylo zcela evidentní, která zařízení mohou vnášet do snímaných dat rušení, na které se má student zaměřit. Student okopíroval typy excitačních zdrojů světla z [2] a ke každému typu pouze dopsal výhody a nevýhody. Stejným způsobem provedl výpis fotodetektorů emisního světla. Všechny typy také včetně popisu okopíroval a doplnil o výhody a nevýhody. Stejným přístupem řešil i kapitolu 7.3, kde se zabývá pohybovým artefaktem. O pohybovém artefaktu, který je nejvýraznější složkou rušení, však v praktické části nemá jedinou zmínku. Podkapitola 7.4 je zpracována ze 4 literárních zdrojů a uvádí přehled dalších zdrojů rušení. V praktické části popisuje filtraci akčních potenciálů. Nejsou zde uvedeny žádné informace o pořízení signálů a jeho vlastnostech. Nastavení FIR filtru typu dolní propust student odhaduje z obrázku 10. Mezní frekvence filtru byla nastavena na 30Hz. Student je s výsledkem spokojen. Na straně 21 uvádí, že pokud by mezní frekvence DP byla vyšší než je 30Hz, filtrovaný signál by neodpovídal fyziologickému tvaru akčního potenciálu. Fyziologický tvar AP není v tomto kontextu uveden. V celé práci jsou uvedeny pouze dva průběhy akčních potenciálů (AP). Díky pohybovému artefaktu se však v naměřených signálech objevují i jiné průběhy AP, které student vůbec neuvažuje. Filtrovaný signál posuzuje pomocí odchylky dvou signálů (rozdílu). Vůbec však neuvažuje zkreslení náběžné hrany, kterou filtrací výrazně zkreslil. Další filtrační metoda využívá vlnkovou transformaci. Z popisu vyplývá, že v signálu ponechal frekvenční složky v rozsahu 31,25-62,5 Hz. Filtraci student také pokládá za uspokojivou. Výsledek druhé filtrace ukazuje rozpor s tvrzením, že ponechání vyšších frekvenčních složek povede k nefyziologickému průběhu. Na straně 30-33 jsou uvedeny charakteristické parametry AP. Není však z textu zřejmé, zda se tyto charakteristické parametry vyhodnocují z průběhu signálu automaticky, nebo jsou zde pouze pro ilustraci vykresleny do obrázku. Na straně 33 je špatně vyznačena perioda. V poslední kapitole 10 student uvedl grafické rozhraní vlastní aplikace, která je však velmi triviální. V jednom okně se vykresluje průběh dvou po sobě jdoucích AP a podle zvoleného typu filtrace se signál překreslí. Není možné pracovat s jinými signály. Práce je z formálního hlediska nepřijatelná. Práce s literaturou je velmi špatná, student použil kopírování celých odstavců a ignorování původních literárních zdrojů. Teoretická část obsahuje kapitolu o srdci a jeho elektrické aktivitě, elektrické aktivitě srdečních buněk a posledním fyziologickým tématem je mechanická aktivita srdce. Uvedené kapitoly jsou sestaveny z okopírovaných odstavců z uvedených literárních zdrojů [1,2,3]. Kapitoly v práci jsou sice vhodně řazeny, ale zcela chybí spojitost mezi uváděnými částmi práce. Student neměl pouze kopírovat celé odstavce, ale měl převážnou část teorie vypracovat z odborné lékařské literatury. Navíc, ze zadání je zřejmé, že část teorie nemusela být v práci obsažena. Jelikož se student na tento text ani neodkazuje, je zcela nadbytečný. Kapitola 6 o měření elektrogramů byla také vytvořena pouhým kopírováním. V praktické části zcela chybí splnění bodu 5 – ověření metody na reálných datech. Ukázka na jednom krátkém úseku signálu je nedostatečná. V práci není uvedeno, s kolika signály student pracoval, ani jak by se výsledky filtrace mohly hodnotit.
eVSKP id 49142