MALÁSEK, P. Architektura extrému [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Autor zpracoval projekt v širokém rozsahu se znaky vědecké práce. V projektu se intenzivně zabýval fenoménem denního osvětlení a jeho vlivem na lidskou psychiku, což je často ve stavbách opomíjeno. Výsledkem je geometricky i konstrukčně složitá stavba, na které je ale vidět autorovo cit pro prostor a formu. Možnost využití geotermální energie v dané lokalitě autor elegantně zohlednil v provozním konceptu stavby.
Autor prokazuje schopnost zralého analytického myšlení, práce v mnoha ohledech vykazuje prvky vědecké práce. Důkladně analyzuje místní poměry, zjištěné poznatky vyhodnocuje s využitím výpočetních metod a následně aplikuje efektivním způsobem do projektu. V tomto aspektu je práce velmi přínosná a inovativní. Nedostatkem je absence komplexnosti řešení a hodně zúžený fokus na jedno téma.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | B | Autor zvolil pro svůj projekt náročné prostředí islandské krajiny. Lokalizace využívá polohy stávající farmy na úpatí hor v aglomerovaném území v JZ části Islandu, kde je klima ovlivněno mořskými proudy Atlantského oceánu. Navržená stavba je situovaná jako solitér v přírodní krajině bez přímé vazby na stávající farmu a blízké objekty. Urbanistické řešení je zde prezentováno puntíkem na mapě Islandu, nicméně s ohledem na charakter projektu, to nelze vnímat jako zásadní nedostatek. | |
| Provozní řešení | B | Provoz farmy je řešen adekvátně vzhledem k charakteru stavby. Jde de-facto o hospodářský statek, jehož součástí je obytná část, přímo navazující technické zázemí a skleník. Autor se v projektu soustředí na energetickou koncepci, navrhuje farmu jako soběstačnou jednotku vyžívající energie z obnovitelných zdrojů. Trochu nelogické je akumulace dešťové a pitné vody ve stejné nádrži. Další aspekty provozu farmy nejsou z projektu příliš patrné, např. dopravní řešení a logistika, není jasné, jestli je farma určena k obhospodařování okolních polí, nebo jen skleníku apod. | |
| Technicko konstrukční řešení | C | Autor v analytické části zjišťuje výhody nevýhody konstrukčního a materiálového řešení s ohledem na místní poměry, dostupnost materiálu a s tím související náročnost realizace. Zvolený stěnový systém a žebírkové stropy z monolitického železobetonu se v daném kontextu jeví jako logické řešení. Škoda jen, že autor nevěnuje příliš mnoho prostoru pro podrobnější konstrukční řešení, které je prezentováno schematickými ilustracemi v malém měřítku. | |
| Architektonické řešení | A | Silnou stránkou projektu je inovativní přístup k řešení denního osvětlení a jeho psychologického a fyziologického působení na člověka, což je v extrémním prostředí subpolárního podnebí stěžejní téma. Autor optimalizuje formu i dispozici stavby téměř výhradně tomuto jevu. Detailně pracuje jak s přímým, tak nepřímým osvětlením, odrazivostí ploch a jejich orientací. Konečná forma je tak výsledkem komplexního analytického procesu. | |
| Formální úroveň | A | Formální stránka prezentace je dostatečně vypovídající z pohledu řešeného tématu, kdy autor ilustruje genezi projektu a důkladně popisuje životní podmínky na Islandu. Trochu méně přesvědčivá je pak prezentace výsledné architektury – renderovaný hmotový 3D model a vizualizace interiéru sice vypovídajícím způsobem ilustruje osvětlenost prostoru, hmotu a objem, pokud by bylo vše „bílé“, nicméně nereflektuje např. světelnou pohltivost a odrazivost materiálů, povrchů atd. |
eVSKP id 133950