ADAM, K. Svařování sbíjecí hlavy důlního kombajnu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.
Student splnil zadání BP v celém rozsahu. V úvodní části BP provedl stručnou studii problematiky rozpojovacího orgánu a metody MAG. Vlastní experimentální část zaměřenou na technologický postup, určení svařitelnosti ocelí a zkušební svar zpracoval samostatně. Hodnocení výsledků experimentu je stručné. BP doporučuji k obhajobě
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | D | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
V teoretické části práce student Karel Adam zpracoval rozbor rozrušovací hlavy důlního kombajnu, včetně jeho částí a popisu funkce jednotlivých částí. Teoretická část dále obsahuje popis stávající technologie svařování těla a šroubovice sbíjecí hlavy, který používají ve spolupracující firmě, kde student sám pracuje. Dále jsou zde uvedeny možné technologie svařování použitelné na danou součást, včetně detailního popisu zvolené technologie svařování MAG. V této teoretické části je po odborné stránce větší množství nepřesností. Hlavní že součástí charakteristiky metody a přídavných materiálů pro MAG svařování je uvedena i technologie svařování plněnými elektrodami. Bohužel technologie svařování plněnými elektrodami už nepatří do MAG svařování, ale má svou vlastní klasifikaci dle EN ISO 4063 se jedná o metodu FCAW. V praktické části práce student Karel Adam zpracoval návrh nové, uvedl bych náhrada stávající technologie svařování a zpracování postupu výroby rozrušovací hlavy, včetně použitých materiálů a technologie svařování. Jelikož v uvedeném technologickém postupu svařování není jen svařování, ale je i obrábění, tudíž se jedná o technologická postup výroby. Vlastní postupy svařování (WPS) jsou sice v postupu jmenovány, ale nejsou uvedeny ani jejich parametry a proměnné což je škoda. V technologickém postupu je uvedeno měřit teplotu předehřevu 270-300C, dohřevu 270C termokřídou obecně. Prakticky ve svářecích postupech se uvádí min. hodnota předehřevu. Pokud se bude měřit dotykovým teploměrem může být 270C, což doporučuji. Bohužel hodnota měřitelná termokřídou, jelikož se vyrábějí v tomto rozsahu jen 255C a 280C. Dále je v technologickém postupu uvedena vizuální kontrola svarů dle EN ISO 17637 co je norma metodiky, ale nejsou uvedeny stupně přípustnosti vad dle EN ISO 5817. I když je téma této praktické bakalářské práce realizované ve spolupracující firmě na konkrétním svařenci s konkrétními materiály, daty a s letitými zkušenostmi z výroby důlních kombajnů, včetně svařování. Nejsou v této bakalářské práci uvedeny žádné konkrétní parametry svařování z technologických postupů, jak stávajících tak nově realizovaných WPS, mimo špatné teploty předehřevu. Konkrétní parametry svařování jednotlivých vrstev svaru, by rovněž vypověděly něco o vneseném teplu při svařování a celém tepelné režimu, jak staré, tak nové nahrazené MAG technologie svařování, pro případné přehledné srovnání. Obecným konstatováním, že vše bylo způsobeno špatným předehřevem, bez dalšího ověření popsanými zkouškami (aspoň měřením tvrdosti) je nedostačující.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 109224