ŠTĚPÁNÍK, J. Kompenzace měření reproduktorů na standardní ozvučnici - přepážce [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Bakalářská práce pana Štěpáníka se zabývá měřením kmitočtových charakteristik reproduktorů na standardní ozvučnici - přepážce, zkoumáním vlivů na výsledky měření a možností kompenzací difrakcí vznikajících na reálné standardní ozvučnici přepážce. Práce obsahuje veškeré potřebné části tak, jak bylo požadováno v zadání, základním problémem práce je ovšem její uspořádání, nejsou jasně odděleny části popisující teorii a část s praktickými poznatky a výsledky, které mají být hodnoceny. Samotná práce nebyla před jejím odevzdáním konzultována, vedoucí tak neměl možnost zasáhnout do finální podoby dokumentace bakalářské práce. V práci je pak kromě nevhodného uspořádání patrné používání nevhodného názvosloví, ojedinělý je výskyt nepřesných formulací; v textu práce jsou překlepy, případně se vyskytuje i špatné skloňování slov. Je patrné, že práce byla dokončována na poslední chvíli, v průběhu řešení se student v tématu posouval vpřed pomaleji, než by to aktuální stav řešení vyžadoval. Na začátku řešení neměl student žádné zkušenosti s nástroji pro modelování včetně Matlabu, z čehož vzniklo to nejzásadnější zpoždění v řešení. Nakonec je vypracovaný model difrakcí na standardní ozvučnici - přepážce funkční, z časových důvodů však nedošlo k jeho dostatečnému ověření. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem hodnotím práci B/85 bodů.
Bakalářská práce se zabývá zkreslením kmitočtové charakteristiky reproduktoru vznikající při jeho měření ve standardní deskové ozvučnici podle IEC 60268-5 a možnostmi kompenzace těchto zkreslení, zejména pak zkreslení způsobeným difrakcí na hranách ozvučnice. Jedná se o komplexní problematiku a obtížně se hledají publikace, které by se jí po praktické stránce zabývaly. Student musel zvažovat různé aspekty mající vliv na výsledky měření i jeho kompenzace, ne všechny tyto úvahy uvedené v textu považuji za dostatečně prezentované. Např. zda je možné při kompenzaci měření kmitočtové charakteristiky v blízkém poli vycházet z rovnice kulového vlnění, jak je v práci použito, nebo jestli je nutné vycházet z řešení vlnové rovnice pístově kmitající membrány v blízkém poli. Správnost provedení této kompenzace má potom vliv na zhodnocení kompenzace difrakcí na nejnižších kmitočtech. Také není podložené tvrzení o zanedbatelném vlivu přesnosti měření vzdálenosti při měření 200 mm od vrchlíku membrány. Z textu mi není jasné, jak je vyřešen vztah mezi hladinou akustického tlaku vytvořeného reproduktorem v ozvučnici a hladinou ideálního zdroje uvažovaného v modelu difrakce, resp. celkovou energií impulsové odezvy modelující difrakci, který má jistě vliv na posun kompenzované kmitočtové charakteristiky. Zhodnocení kompenzace vlivu difrakcí v kapitole 6.3 se opírá pouze o vizuální porovnání průběhů kmitočtových charakteristik, exaktnější by byl např. klouzavý průměr zvlnění modulové kmitočtové charakteristiky apod. Popis realizace výpočtu modelu difrakcí by měl být součástí textu práce, nikoliv v příloze, a měl by být detailnější. Student vytvořil samostatné skripty pro model difrakce přední a zadní strany pro různé kroky výpočtu, což je dosti neefektivní, výpočet modelu zřejmě nejde spustit jediným skriptem a pokud ano, tak to z dokumentace nelze zjistit. Text práce není nejlépe organizovaný, úvodní část je výpisem z normy, přičemž některé části nemají se samotnou prací nic společného. Zvláštní je tvrzení v kapitole 2.1.1., kde je v části „Korekce měření na nízkých kmitočtech“ podstatě řečeno, že bezodrazová komora může způsobit útlum přímé vlny, což může nastat jen v případě, že by mezi zdroje zvuku a mikrofonem byl umístěn materiál nebo konstrukce pohlcující zvuk. Jedinou možností je umístění mikrofonu blízko uzlu stojatého vlnění. Patrně se jedná o špatný překlad textu normy, jako je tomu i na jiných místech v úvodu práce. V textu jsou také překlepy, scházející větné čárky nebo scházející slova.
eVSKP id 141294