CHROBÁK, M. Shluková analýza [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Práce je zaměřena na shlukovou analýzu a automatické rozpoznání abnormálních cyklů s využitím hodnot intervalů RR a tzv. tvarového faktoru. Autor realizoval čtyři přístupy k tvorbě dendrogramů a testoval je na 22 reálných signálech knihovny CSE obsahujících extrasystoly. Získané výsledky vzájemně porovnal a zhodnotil. Autor splnil všechny požadavky formulované v zadání projektu. Vzhledem k tomu, že žádná metoda nebyla stoprocentně spolehlivá, práci by prospělo zamyšlení o možnostech vedoucích ke zlepšení prezentovaných postupů. Během řešení projektu byl autor aktivní, kromě doporučené literatury si opatřil a využil řadu dalších publikací. Práce je solidní, její formální zpracování je na velmi slušné úrovni.
Student se ve své práci zabýval návrhem metodiky pro automatické rozpoznávání abnormálních cyklů EKG pomocí shlukové analýzy. Teoretická část je věnovaná základům elektrokardiografie a popisu metod shlukové analýzy. Chybný je popis vlny T (neodráží depolarizaci ale repolarizaci komor) a také korelačního koeficientu (hodnota korelačního koeficientu "-1" neznamená "maximální nepodobnost" ale negativní korelaci). Navržené přístupy pro automatickou detekci QRS komplexů a výsledky jejích testování na reálných datech jsou popsány v praktické části. Autor zmiňuje realizaci přizpůsobení délky dvou QRS komplexů před aplikací shlukové analýzy, postup při řešení daného dílčího problému ovšem zcela chybí. Je zanedbaná jedna z nejdůležitějších součásti algoritmu - postup pro vytvoření dendrogramu, včetně stanovení prahové hodnoty (řezu dendrogramem) pro následnou klasifikaci. Postrádám popis metodiky interpretace výsledků, tj. postup při zařazení QRS komplexů do dvou tříd. Také není jasné jak se řeší případy, kdy výstupem shlukové analýzy je více než 2 shluky, tj. které z nich se považují za normální resp. abnormální. Rovněž bych přivítala porovnání výstupů pro každý soubor atributů (celkem) a algoritmus shlukové analýzy (celkem 4) odvozené pro různé svody (celkem 12) s výsledky dosaženými jinými autory (např. pomocí senzitivity a specificity o kterých se autor zmiňuje v úvodu). V popisu výsledků aplikace algoritmů se několikrát neshodují údaje v textu a obrázcích (např. Obr. 14 a Obr.44). Student se v průběhu zpracování setkal s několika problémy, které popsal na konkrétních příkladech. Pro žádný z těchto problémů není ovšem nabídnuté řešení (např. analýza a vhodné předzpracování vstupních dat, zpracování výstupu detektoru cyklů dodatečným algoritmem, úprava prahové hodnoty apod.). Přes zmíněné nedostatky zadání bylo splněno. Po formální stránce je práce na vysoké úrovní.
eVSKP id 51840