BAZAL, S. Využití dat ze smart meteringu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.

Posudky

Posudek vedoucího

Šedrlová, Magdalena

Hodnocení odborného konzultanta: Cílem hodnocené bakalářské práce bylo popsat možnosti využití dat ze smart meteringu. V teoretické části student uvádí základní informace o smart meterech a shrnuje současný stav jejich využití v ČR a ve světě. Uvedené informace jsou spíše obecného charakteru bez podrobnějšího technického rozboru. Problematikou bezpečnosti a analýzou přínosů smart meterigu se student zabývá jen okrajově v rámci provedené rešerše současného stavu využití. V praktické části student realizoval funkční prototyp zařízení, které ilustruje budoucí využití dat ze smart meteru pro účely vizualizace odběrového diagramu odběratele. Zařízení bylo navrženo, tak aby jej bylo možné provozovat i s běžným stávajícím zúčtovacím elektroměrem. Tato funkcionalita byla úspěšně testována v laboratoři UEEN. Po formální stránce je práce zpracována na dobré úrovni, hlavním nedostatkem mírně snižujícím celkovou úroveň práce je absence podrobnějšího technického rozboru v teoretické části. Z uvedených důvodů hodnotím práci kladně a doporučuji k obhajobě u SZZ. Práci hodnotím známkou B, 81 bodů. Hodnocení vedoucí práce: Bakalářská práce Stanislava Bazala „Využití dat ze smart meteringu“ („The Benefits and Pitfalls of Smart Meter Data Collection“) se skládá ze dvou hlavních částí, z nichž v první autor stručně a logicky vysvětluje, co jsou smart (inteligentní) elektroměry, jak se liší od tradičních elektroměrů a jak fungují inteligentní sítě. V této části také nalezneme přehled o postupné implementaci smart elektroměrů v různých zemích světa. Ve druhé, praktické, části autor popisuje zařízení a jeho uživatelské rozhraní, které vytvořil a které do jisté míry umožňuje běžnému elektroměru fungovat jako smart elektroměr. Jazykově je práce na velmi dobré úrovni s jen občasnými chybami, které ovšem nijak nebrání porozumění, s dodržením požadovaného formálního stylu (především v první části textu). Bohužel ve zbytku práce, která se věnuje praktickému úkolu, autor sklouznul ke komentáři z příliš subjektivní perspektivy a zahrnul čtenáře nadměrným množstvím „I“ a „we“, čehož by se ve většině případů dalo velmi snadno vyvarovat použitím trpného rodu a neosobních vazeb. Z jazykového hlediska nelze nezmínit také český text abstraktu, u kterého jsem na pochybách o tom, zda-li ho psal vůbec Čech: „V posledních letech, spotřeba elektřiny v domácnostech začala stoupat, kvůli každodennímu používání všelijakých spotřebičů a nejnovějších technologií. To budí znepokojení o nedostatku výroby elektřiny po celém světě. Lidé také potřebují sledovat jejich energetickou spotřebu v domácnostech. Cílem této práce je vysvětlit pojem smart metering a jeho výhody jak pro lidi využívající tuto technologie v jejich domech, tak pro společnosti.“ Co se týče obsahu práce, je třeba podotknout, že český název čtenáři slibuje odhalení toho, jak se data se smart elektroměrů využívají, čehož se bohužel víceméně nedočká. Sem tam se v textu objevují nadějné útržkovité informace o tom, že tyto elektroměry šetří zákazníkovi peníze, ale o tom, jak konkrétně to vypadá, už se autor nezmiňuje (např. str. 7 - kap. 1.2). Dle anglického názvu by se zase dalo očekávat, že se autor v textu bude věnovat nejen výhodám, ale uvede i ty zmiňované „pitfalls“ (což je mimochodem i jeden z bodů zadání – „Analyzujte možná rizika, která smartmetering přináší.“). Autor sice v úvodu okrajově podotýká, že „smart grids are subject to cyber-attacks“, ale to zdaleka není dostačující. Namísto zbytečně detailní a ne příliš relevantní kapitoly o rozvoji inteligentních sítí v Kanadě by bylo bývalo vhodnější věnovat čas a prostor právě tomuto bodu zadání. Drobnou výtku by si zasloužilo i číslování kapitol, kde by možná bylo logičtější uvádět vše, co následuje po kapitole 5 (Practical part) jako její podkapitoly. I přes uvedené nedostatky bych ráda vyzdvihla přínos praktické části práce, kde autor vytvořil a otestoval zařízení, které lze reálně využívat k vizualizaci dat o spotřebě elektrické energie, čehož nelze docílit s běžnými elektroměry. Vzhledem k tomu, že autor ve své jinak poměrně zdařilé práci částečně nenaplnil zadání a dopustil se i některých jazykových pochybení, hodnotím práci známkou C/75 bodů.

Navrhovaná známka
C
Body
75

Posudek oponenta

Morávek, Jan

Student Stanislav Bazal vypracoval bakalářskou práci zabývající se využitím dat ze smartmeterů. Úvodní rešeršní část definuje v obecné rovině pojem smart meter a smart grid. Těmto kapitolám chybí hlubší technický rozbor problematiky. Autor prezentuje smart grid jako síť, která disponuje pokročilými autonomními funkcemi s vlastní inteligencí. Aktuální technický stav však spočívá spíše v možnosti komunikace a dálkového ovládání s jednotlivými prvky. Klasická síť je oproti tomu popsána jako síť, ve které je uvažován jeden směr toku výkon, což v praxi není pravda. Tyto skutečnosti pravděpodobně vyplývají z nízkého technického základu v oblasti energetiky. Navazující část popisuje využití smartmeterů ve světe/ČR. K této kapitole nemám výtky, poskytuje základní přehled o řešených projektech. Praktická část práce se zaměřuje na zprovoznění databázového systému s grafickou nadstavbou na systému Raspberry PI. Autor využívá open-source řešení Grafana, popisuje způsob jeho nastavení. Negativně hodnotím ověření funkcionality s využitím simulátoru LED diody namísto naměření reálných závislostí. Dalším nedostatkem je nízká úroveň popisu matematických vztahů, kdy autor výpočet popisuje slovně, místo uvedení jednotlivých vztahů rovnicemi. Práce je po formální stránce ucelená a srozumitelná, autor cituje použité zdroje. Čitelnost textu však snižuje nízké využívání odstavců, především v praktické části. Přes uvedené výtky práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 70b.

Navrhovaná známka
C
Body
70

Otázky

eVSKP id 119381