MOTYČKA, M. Nejistoty měření ve fotometrii [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student Bc. Martin Motyčka měl vypracovat diplomovou práci na téma: "Nejistoty měření ve fotometrii". Tato práce se měla držet bodů viz zadání což bylo splněno. Práci student zpracoval velmi obsáhlým a vyčerpávajícím způsobem, což velmi oceňuji. Velmi se mi během řešení zadaného tématu líbil přístup studenta a kladně hodnotím i vlastní výrobu přípravku pro měření rozložení osvětlenosti na pracovní ploše. Student pravidelně docházel na konzultace, během nichž projevoval velký zájem o řešenou problematiku. Popsané téma považuji v celku za obtížné a jsem mile potěšen formou zpracování. V práci lze ovšem nalézt pár nedostatků, většinou se ale jedná o překlepy či místy nejasné značení popisu hodnot. Studenta bych rád upozornil na to, že při měření byl pro napájení svítidel použit zdroj APT 310 XAC a nikoliv Gooch & Housego OL 83A, který byl používán pro napájení kalibrační žárovky. Tuto nesrovnalost lze ovšem tolerovat, i když patrně lehce ovlivní výsledek. Popsané nedostatky jsou však bohatě vyváženy rozsahem práce a doporučuji ji k obhajobě. Otázka k obhajobě: Má normalizované světlo D65 popř. D75 skutečně ekvivalentní teplotu chromatičnosti 6500 K resp. 7500 K? Co je příčinou vzniklé odchylky?
Práce Bc. Martina Motyčky se zabývá problematikou hodnocení nejistot měření ve fotometrii. Jedná se o poměrně náročné téma vyžadující znalosti matematické statistiky, měřicí techniky a fotometrie. Student téma zvládnul po teoretické i praktické stránce a za pozitivní lze považovat zejména jeho praktický přínos pro laboratoř světelné techniky ústavu elektroenergetiky. 1. Odpovídá diplomová práce uvedenému zadání v plném rozsahu? Práce splnila všechny body zadání a osnovy. 2. Jak hodnotíte předloženou diplomovou práci z hlediska struktury a návaznosti jednotlivých částí práce, případně jejich úplnosti? Obsah práce sleduje zadání a osnovu práce, některé části jsou ale uvedeny bez návazností a vyžadovaly by podrobnější vysvětlení, jiné jsou naopak uvedeny zbytečně a nemají přímý vliv na nosné téma. 3. Jiné poznatky, kritické připomínky. Str. 15 – ultrafialové záření a rentgenové záření nejsou stejné pojmy, uvedení v závorce je zavádějící, podobně jako IR záření a dlouhovlnné záření. Str. 19 – jednotka spektrální hustoty záření je chybně uvedená, má být W.m-2.m-1. Světlení v tabulce má chybnou jednotku. Str. 21, vztah (9) a (10) chybně symboly, nejspíš chyba tisku. Str. 25 - zdroj nemusí vyzařovat stejné spektrum, jde o stejný vjem barevného tónu. Str. 26 – hodnota Ra = 100 není referenční pro sluneční světlo. Používají se jak referenční denní světla, tak teplotní zdroje. Str. 30 – není jasné, co je frekvenční rozsah luxmetru (fotometru obecně). Str. 38, 39 – rozporuplné značení statistických veličin ve vztazích a textu. Str. 44 - nadpis Nejistota typu UA má být nejistota typu A (popř. B dále). Str. 57 – tvrzení, že f1(z) je největší pro D75 není pravdivé. Záleží na spektrální citlivosti fotometru. Obr. 33 – nedemonstruje žádný kosinový nástavec. Vztah (68) – není zřejmé, jak byl odvozen a co popisují integrační meze. Poměr jasu u rovnoměrně zatažené oblohy je 1:3 a né 1:3,14. Str. 66 – co je laserový odměřovací přístroj a jakou má přesnost? Vůči konvenčním mechanickým metrům. 4. Zda, a v kterých částech přináší diplomová práce nové poznatky? Práce přináší nové poznatky zejména v oblasti praktické, kde byly aplikovány metodiky hodnocení nejistot pro konkrétní měřicí přístroje v laboratoři světelné techniky. 5. Jaká je charakteristika výběru a využití studijních pramenů? Student dostatečně čerpal informace z literatury, ale mnohé klíčové pojmy byly převzaty z nekorektních zdrojů obsahující zavádějící informace a chybné definice, což zhoršuje kvalitu práce. Student měl provést revizi zdrojů a použít renomovanější prameny zejména co se týká obecné fotometrie. 6. Hodnocení formální stránky (jazyková stránka, formální zpracování). Po formální stránce mohu pochválit grafickou úpravu a přehlednost. Bohužel práce obsahuje typografické nedostatky a řadu gramatických chyb, což vyvolává dojem, že student po sobě práci nekontroloval. Za nevhodné považuji uvedení klíčových praktických částí práce pouze jako přílohu práce. 7. Jaký je způsob využití práce (publikace, praktické využití)? Práce bude využita v dalším výzkumu pracoviště v uvedené oblasti a lze ji snadno využít i v komerční praxi. 8. Doporučujete práci k obhajobě či nikoliv? Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 94172