KUGLER, D. Netermální dehydrogenace karboxylových kyselin na površích kovů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudky

Posudek vedoucího

Čechal, Jan

Bakalářská práce Davida Kuglera se zabývá vlivem oxidu uhelnatého na indukci deprotonační reakce na povrchu Ag(100). Práce popisuje závislost rychlosti deprotonace na parciálním tlaku CO a odhaluje několik zajímavých skutečností, především, závislost reakce na velikosti ostrůvků a z toho plynoucí omezení deprotanace na molekulární plyn, tj. mimo kondenzovanou molekulární fázi. David Kugler pracoval samostatně s velkým zájmem a úsilím díky čemuž splnil zadání bakalářské práce. Dosažené výsledky jsou originální v mezinárodním kontextu a poslouží jako základ pro publikaci výsledků v recenzovaném časopise a pochopení navazujících experimentů. Práci hodnotím známkou výborně/A.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita A
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis A
Práce s literaturou včetně citací A
Samostatnost studenta při zpracování tématu A
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Kolíbal, Miroslav

Bakalářská práce Davida Kuglera je experimentálního charakteru, zabývá se kinetikou dehydrogenace molekul na kovovém povrchu. Čtivě napsaná práce je doprovázena vhodnými obrázky a difraktogramy, v teoretické části převzatými, v praktické části získanými autorem. Našel jsem snad jediný překlep a po formální stránce lze autorovi vytknout snad jen přejímání oborového žargonu, v několika případech bez dostatečného vysvětlení. Jde o výrazy pro čtenáře často až nesmyslné - „deprotonace vodíku“, „redukční eliminace atomů mědi“, „funkční kyslíky, z nichž byl žíháním deprotonován vodík“ atd. Co je to „deprotonace vodíku“ autor neznalému čtenáři vysvětlí (částečně!) až na straně 16, což je vzhledem k důležitosti tohoto pojmu pro práci pozdě. V teoretické části čtenář získá vše potřebné k pochopení experimentální části, autor nezahlcuje čtenáře nadbytečnými informacemi, což hodnotím velmi pozitivně. Snad jen poznámky o dělení Eukleidovské roviny, k-uniformitě a Obr. 2.10 mohly být vynechány – bez vysvětlení (alespoň pro mě) působí zcela matoucím dojmem. K formální stránce ještě drobná připomínka - odkazy na literaturu bývá zvykem číslovat dle výskytu, nikoliv podle abecedy. V takovém případě se pak myslím volí jiný způsob odkazování než autorem použitý. V experimentální části autor prokázal, že zvládl práci na značně komplexním zařízení, mikroskopu LEEM. Experimentální data, která získal, jsou zastoupena obrázky z reálného prostoru ve světlém poli a pěknými difraktogramy, které autor kvalitativně porovnává s dříve získanými daty různě uspořádaných molekul na povrchu. Velice pozitivně hodnotím fakt, že se autor vyhnul oborovému (STM) zlozvyku a ke všem mikroskopickým obrázkům přidal měřítko. V kontrastu s teoretickou částí, kde ho přejaté obrázky nemají, je to vítaná změna. Na Obr. 3.15 a 3.16 je pak první pokus o kvantifikaci dat získaných z časově náročných měření. Ke grafu 3.15 bych však měl výtku – odhad nejistoty měření by bylo vhodné popsat lépe a kvantitativně, ne tak jak je uvedeno v popisku k obrázku. Autor se snaží také o interpretaci získaných dat, zde však práce vykazuje slabá místa. Mechanismy a fyzikální jevy, jimiž autor vysvětluje svá pozorování, nemají oporu v prezentovaných experimentech. Získaná data (ať už BF nebo difrakční obrazce) neposkytují žádnou informaci o tom, na kterých místech substrátu/molekulárních ostrůvků molekuly dehydrogenují. Předpokládám, že tyto závěry byly činěny ve skupině, jíž je autor členem, na základě dalších měření. Přestože rozsah a povaha práce neumožňují tato data ukázat, autor by je měl alespoň zmínit. Takto lze obtížně autorovu schopnost „dedukovat odpovídající závěry“ hodnotit. Závěr práce pak trochu matoucí (viz druhá otázka). Přes uvedené výtky hodnotím práci velmi pozitivně a práci doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita A
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací B
Navrhovaná známka
B

Otázky

eVSKP id 131991