MALIŠ, M. Řídicí jednotka pro IRC systém [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Macho, Tomáš

Pan Martin Mališ se ve své bakalářské práci zabýval problematikou IRC (Individual Room Control) systémů s využitím bezdrátové komunikace protokolem ZigBee. Jeho úkolem bylo navrhnout a realizovat řídicí jednotku IRC a vytvořit pro ni softwarové vybavení. Pan Mališ se nejprve seznámil s problematikou IRC systémů a sběrnicí ZigBee. Následně zvolil koncepci řídicí jednotky a termostatických jednotek. Jednotky navrhnul a realizoval. Pro jednotky vytvořil softwarové vybavení, které odladil. Dle mého názoru pan Mališ splnil zadání své bakalářské práce v plném rozsahu. Navíc oproti zadání realizoval jednotku termostatu. Funkčnost řídicí jednotky, komunikace mezi řídicí jednotkou a termostatickou jednotkou mi předvedl. Po formální stránce bych práci vytknul zbytečné členění průvodní zprávy do mnoha příliš krátkých kapitol. Pan Mališ přistupoval k práci zodpovědně, iniciativně, samostatně, dosažené výsledky konzultoval s vedoucím práce. Jako vedoucí doporučuji bakalářskou práci pana Martina Mališe přijmout k obhajobě a navrhuji ji hodnotit známkou výborně.

Posudek oponenta

Kučera, Pavel

Předložená bakalářská práce se zabývá vývojem jednotky pro individuální řízení teploty v místnosti při použití bezdrátové technologie ZigBee. Po úvodních kapitolách, v nichž nás autor seznamuje s problematikou IRCa technologie ZigBee, je uvedena hardwarová koncepce celého systému, kterážto je vysvětlena jasně a přehledně. Systém je autorem logicky rozdělen mezi řídicí a termostatickou jednotku, jejichž HW návrh je proveden velmi pečlivě. Autor při výběru jednotlivých komponent do jednotek zohledňuje možné alternativy a zejména silové ovládací prvky dimenzuje s dostatečnou rezervou. SW vybavení pro obě jednotky je popsáno zejména slovním popisem, což není příliš šťastné. Ocenil bych spíše vývojové nebo stavové diagramy. Taktéž postrádám popis jednotlivých modulů a funkcí v nich obsažených, z nichž se výsledný firmware pro jednotky skládá. Některé moduly jsou evidentně kompletně převzaté i od jiných autorů než pana Skopala, jak autor uvádí; každá převzatá práce si zaslouží uvést patřičnou referenci. Bezdrátová komunikace si taktéž přímo říká o možnost sestavní a konfiguraci otopových křivek v řídicí jednotce přes uživatelsky příjemnější prostředí, než-li jednotka nabízí, třeba z terminálu s grafickým rozhraním běžícím na PC vybaveným příslušným XBee modulem. Prostoru pro vylepšení celého systému je ale jistě víc. Formální podoba práce je na velmi vysoké úrovni. Práce je prosta překlepů, chyb nebo stylistických nedostatků. Lze ji vytknout jen použití první osoby (práce tak působí trochu jako vyprávění) a 4 úrovně zanoření v názvech kapitol. Parafrázované textové části jsou náležitě citovány a autor při sestavování práce využíval literárních pramenů. Práci hodnotím stupněm A.

eVSKP id 39143