UHER, J. Univerzální přesné usměrňovače s proudovými aktivními prvky a proudovým buzením diod [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
V práci je na základě dostupné literatury a známých zapojení navrženo obvodové řešení univerzálního přesného usměrňovače využívající proudové aktivní prvky a proudové buzení diod a je provedeno srovnání této struktury s původním zapojením, ze kterého návrh vycházel. Dále student provedl optimalizaci parametrů již existujícího zapojení univerzálního přesného usměrňovače. Obvody jsou analyzovány především z pohledu potlačení vlivu závěrné zotavovací doby diod vhodnou volbou aktivních prvků a buzením diod. Navržený a původní obvod byly následně zrealizovány a podrobeny experimentálnímu měření, kdy bylo u navrhovaného obvodu dosaženo lepších výsledků ve srovnání se základním zapojením z něhož bylo vycházeno. Student ke zpracování své bakalářské práce přistupoval aktivně a z vlastni iniciativy. Zadání práce bylo splněno. Uvítal bych však podrobnější popis funkce jednotlivých obvodů, či bloků obvodů, jenž v některých případech zcela chybí. V případě grafů na obrázcích 3.13 a 3.14 se mělo jednat o teoretický rozbor signálů v jednotlivých větvích obvodu. V tuto chvíli jsou dané grafy nesmyslné a nic neříkající. U některých grafů není nijak řešen výsledný rozdíl výstupních offsetů, což znesnadňuje porovnání vlivu závěrné zotavovací doby diod na výstupní usměrněný signál.
V bakalářské práci se student zabýval návrhem univerzálních přesných usměrňovačů. V úvodních kapitolách se student seznamoval s danou problematikou a prezentuje nabyté znalosti potřebné k úspěšnému splnění zadaného tématu. Nejdříve se student zabýval simulacemi již existujících zapojení usměrňovačů a následně některá zapojení upravil. Do podoby DPS student realizoval celkem tři zapojení, z toho u dvou se povedlo úspěšně změřit výstupní charakteristiky obvodů prezentované v této práci. Zadání práce bylo splněno i přes následující výhrady. Úvod této práce je napsán v budoucím čase, přestože jednotlivě zmiňované body jsou již hotové. Často se v práci vyskytují zbytečně dlouhá (například strana 25 spodní část stránky) a někdy i nesmyslná (například strana 13 pod obrázkem 2.3) souvětí. Některé nadpisy lze zcela určitě lépe formulovat. Nadpis „Vysvětlení“ čtenáři nadává moc informací o tom, co je probíráno v kapitole pod ním. Totéž platí i pro některé obrázky. Vysvětlení vztahů některých rovnic není moc propracované: „Z toho je vidět, že odstraněním Rx z funkce (3.4) dostaneme velký zisk…“. Například při popisu rovnice (3.4) se student zmiňuje o odstranění RX, ale ve skutečnosti rovnice (3.4) žádné RX neobsahuje. Určitě by se našlo také odbornější vyjádření než „Z toho je vidět…“, kdy si bohužel v tomto případě čtenář musí domyslet sám z čeho to má vidět. Po odborné stránce lze studentovi vytknout ignoraci vlivu výstupního offsetu u simulací, který se projevuje například na obrázku 4.2. V práci se vyskytuje pojem odpor namísto rezistor. Myslím si, že pojmy pouštěl a odsával uvedené v práci jsou určitě nahraditelné odbornějšími názvy. V seznamu referencí jsou uvedené dvě reference [6, 8], které nejsou v textu nikde citovány.
eVSKP id 73759